Foto: © Přispěvatelé OpenStreetMap

Kde může být horko?

Podobně jako během zápolení mezi Spojenými státy a Sovětským svazem se může spor mezi dvěma velmocemi podle analytiků projevit otevřenými konflikty. Shodují se, že pravděpodobnější je střet mezi některými z jejich spojenců než přímá konfrontace Pekingu a Washingtonu. Podívejte se, kde panuje napětí: 

Spratlyho ostrovy v Jihočínském moři (1.)

Čína se o území v Jihočínském moři dohaduje s pěti dalšími státy, včetně amerických spojenců Tchaj-wanu, Vietnamu, Malajsie nebo Filipín. Oblastí vedou významné námořní trasy a pod dnem může být obrovské naleziště ropy a zemního plynu. Čína tu proto buduje umělé ostrovy a v poslední době také zintenzivňuje výpady na území, které jí podle mezinárodního práva nepatří. 

Spojené státy jsou ve sporu oficiálně neutrální. Trumpův ministr zahraničí Mike Pompeo ale letos bezprecedentně ostře odsoudil čínské nároky jako "nelegální". Častěji než kdy dřív pak Washington do oblasti vysílá vlastní plavidlo, aby prokázal nárok na "svobodné proplutí" mořem. Jak varují analytici, v minulosti už v oblasti došlo ke smrtelným nehodám a není možné vyloučit, že lidský omyl povede k nebezpečné eskalaci.

Tchaj-wan (2.)

Spojené státy začaly za úřadování Donalda Trumpa viditelněji podporovat Tchaj-wan. Jeho nezávislost Peking neuznává, a jak si všímá list Wall Street Journal, nově přestal používat slova "mírumilovný" při popisu strategie na připojení ostrova k vlastnímu území. Spojené státy naopak nechaly jen za letošek třikrát proplout své vojenské lodi úžinou, která ostrov odděluje od pevninské Číny, a Trumpova vláda s Tchaj-pejí vyjednává o dodávce vojenské techniky včetně stíhaček F-16. 

Čínská hranice (3. a 4.)

Další analytici si všímají, že Čína během úřadování prezidenta Donalda Trumpa začala významně posilovat svou vojenskou přítomnost i podél jižní, pevninské hranice. Čínští vojáci letos v dubnu a květnu vpadli do Indie a poprvé od roku 1975 tu umírali vojáci, píše list New York Times. S dalším nárokem přišel Peking jen o několik týdnů později: s malým horským královstvím Bhútán chce vyměnit území, které by mu pomohlo získat strategickou výhodu právě nad Indií. Čína i Indie, jejíž spojenectví se Trump snažil v posledních letech posilovat, mají ve svém arzenálu jaderné zbraně. 

Japonsko a Východočínské moře (5.)

Územní nároky Číny v poslední době odsuzuje i Japonsko, rovněž blízký spojenec Washingtonu. Postup Pekingu tamní vláda označila za "vážnější dlouhodobou hrozbu", než je Severní Korea. Někdejší americký diplomat a expert na mezinárodní vztahy Michael McFaul pak čínské "manévrování" přirovnal k postupu Sovětů. "Připomíná mi to Nikitu Chruščova. Ten dělal výpady a najednou byl v raketové krizi se Spojenými státy," řekl McFaul deníku New York Times. 

Čínská vojenská základna v Džibuti v Perském zálivu (6.)

A Čína posiluje svůj vliv i na Blízkém východě. Otevřela zámořskou vojenskou základnu v Džibuti v blízkosti základen Spojených států a tří dalších zemí.