To, že se lýkožrout v Tatrách přemnožil, oživilo znovu spory mezi lesníky a ekology. Ty se vyhrotily poté, co vichřice v listopadu 2004 polámala stromy na tři sta třiceti hektarech horského lesa. A zatímco lesníci chtěli co nejvíce těžit, ekologové zastávali opačný názor.

Situace se nyní opakuje. Zatímco lesníci chtějí kvůli kůrovcové kalamitě začít více těžit, ekologové tvrdí, že se s ní les vyrovná mnohem lépe, nebo alespoň stejně jako při těžbě sám.

Autor fotografie: Ondřej Besperát

Infobox

Co je lýkožrout smrkový?

• Hnědočerný lesklý brouk, dlouhý 4,2 - 5,5 mm. V drtivé většině se vyskytuje na smrku, výjimečně se může vyskytnout na modřínu.
• Při normálním výskytu si zdravý strom dokáže s náletem lýkožrouta smrkového poradit.
• Při přemnožení kůrovce však dochází k celoplošnému přerušení lýka napadených stromů a následnému opadávání kůry. Tím se přeruší tok živin z kořenové části stromů do koruny a zpět. Silně napadené stromy zasychají a hynou.

Kde je ho nyní ve Vysokých Tatrách nejvíce?

• v Tiché a Koprové dolině
• v rezervacích Jamy, Mokriny, Velická dolina, Studené doliny, Prameniště a Grapa
  

PŘEČTĚTE SI O OBNOVĚ TATER V SOUVISLOSTECH:

• Tatry se změní, i za peníze z Česka

• Kalamita pomohla turistům, hoteliérům ne

• Kalamita v Tatrách přinesla Česku zisky

Miliony brouků

Podle lesníků se do konce května objevilo ve Vysokých Tatrách víc než dvacet milionů kusů především lýkožrouta smrkového. Jde o nárůst v průměru o 225 procent na jeden lapač, kde se lýkožrout zachycuje.

"Lýkožrout obsadil většinu nezpracovaného dřeva, které leží po větrné kalamitě v národních přírodních rezervacích," uvedl Milan Zúbrik z Národní lesního centra ve Zvolenu.

Na některých místech, jako je Tichá nebo Koprová dolina, už lesníci výskyt lýkožrouta označují za kalamitní a předpokládají, že se lýkožrout bude dál šířit a postupně napadne i stromy, které po kalamitě zůstaly stát.

Tvrzení lesníků o tom, že za přemnožení kůrovce může to, že v lesích zůstaly ležet vyvrácené stromy po kalamitě, považují ochranářská sdružení za zbytečnou hysterii. Podle ekologů se lýkožrout vyskytuje ve velkém množství také v místech, kde už lesníci kalamitní dřevo vytěžili, tedy v okolí tatranských osad jako Tatranská Lomnica nebo Starý Smokovec.

Podle nich přichází kůrovcová kalamita vždy po větrné smršti a její vývoj určuje především počasí, a ne zásahy lesníků. Dokládají to výsledky studie zpracované mezinárodními experty, která porovnávala efekt hospodaření lesníků na slovenské a polské straně Tater.

Spor míří k soudu

V polské části Tatranského národního parku platí bezzásahový režim, lesy si mají s lýkožroutem poradit samy. Vývoj kůrovcové kalamity je v obou lokalitách i přes rozdílné hospodaření obdobný. "Samozřejmě že dojde k náletu lýkožrouta na okraji kalamitní plochy, lesy ale nezničí," uvedl Rastislav Jakuš z Ústavu ekologie slovenské akademie věd.

Právě Tichá dolina, kde lesníci naměřili kalamitní hodnoty výskytu lýkožrouta, je místem, kde spory lesníků s ekology o to, jak likvidovat stromy polámané po vichřici a řešit nebezpečí kůrovcové kalamity, začaly. A spor navíc míří k soudu.

František žije u Kežmaroku, je živnostník a na práci v lese se nechává najímat. Myslí si, že Tatry dají práci jemu i koni ještě na dva až tři roky. Je spokojený, s koněm v lese dělá čtvrtý rok, předtím pracoval na pile. | Foto: Ondřej Besperát

Není totiž stále jasné, zda měli lesníci právo v dolině, která je v nejpřísněji chráněném části Tatranského národního parku, právo začít těžit kalamitní dřevo, nebo ne. Existují dva znalecké posudky. Jeden tvrdí, že ano a že nedošlo k poškození vzácných biotopů, ve druhém znaleckém posudku je napsán opak.

Informace o těžbě v Tiché a Koprové dolině si vyžádala také Evropská unie.

Nejmenší evropské velehory, kterými Vysoké Tatry jsou, se musely od ničivé vichřice v listopadu 2004 vyrovnat s několika závažnými problémy.

Hory 30. července 2005 zasáhl největší požár za uplynulých padesát let. Ten zničil 230 hektarů lesů, ekologické škody dosáhly stovek milionů korun. A letos začátkem června silný vítr vyvrátil na sedm tisíc dalších stromů.

Pomůže Sting?

Navíc se stále vedou spory o to, jak se mají Vysoké Tatry dál rozvíjet a které území chránit a kde naopak stavět nové sjezdovky a rekreační zařízení. Nyní se čeká na novou slovenskou vládu, která musí přijmout zásadní rozhodnutí, co bude s Tatrami dál, schvaluje se navíc nový územní plán hor.

Vysoké Tatry nejsou nyní jediným místem, kde se bojuje o těžbu v lesích. Ochranáři nyní zahájili akci proti výraznému zvýšení těžby jedlí a buků v pohoří Čergov na východě Slovenska.

A kromě výzvy ke sbírce, které by umožnila vykoupit les od soukromých vlastníků a zabránit těžbě, sdružení Vlk požádalo o pomoc zpěváka Stinga, který měl ve středu koncert v Bratislavě, a jeho nadaci Rainforest Foundation