Oslo - Norsko je připraveno půjčit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) sedm miliard eur, aby pomohlo s řešením dluhové krize, do níž zabředly některé země Evropské unie.
Vyslyšelo tak výzvu Bruselu, který se obrátil na státy stojící mimo eurozónu s žádostí o pomoc.
"Norsko navrhlo MMF, že mu půjčí padesát pět miliard norských korun (cca 175 miliard Kč), aby tak pomohlo stabilizovat evropskou ekonomiku," citovala agentura Reuters premiéra Jense Stolteberga.
"Rozhodli jsme se k tomuto kroku, protože je v našem zájmu pomoci evropské ekonomice dostat se ze současné krize," zdůraznil.
Norsko není členem EU, do unie ale směřuje podstatná část norského vývozu. Vláda v Oslo si je rovněž vědoma toho, že zásoby ropy v Severním moři se rychle ztenčují a že bude muset v budoucnosti hledat nové zdroje financování státního rozpočtu. Posílení mezinárodních toků peněz a evropské integrace je proto i v norském zájmu.
Česko s půjčkou stále váhá
Ministři financí eurozóny se v pondělí dohodli na tom, že MMF pro boj s dluhovou krizí půjčí 150 miliard eur.
Země, které společnou evropskou měnu nepoužívají, se k nim ovšem zatím nepřidaly. Přinejmenším Dánsko, Švédsko, Polsko a Česko takovýto krok zvažují, protože nechtějí zůstat mimo fiskální unii, na jejímž vytvoření se na summitu 8. a 9. prosince eurozóna shodla.
Česká půjčka MMF má představovat 89 miliard korun a šla by z rezerv České národní banky.
Obavy z toho, že by Mezinárodní měnový fond sídlící ve Washingtonu nebyl schopen peníze vrátit, vyslovované tradičními odpůrci eura, jsou podle řady analytiků zcela liché.
Stejného názoru je kupříkladu hlavní analytik společnosti Patria David Marek, který je jinak k plánům Bruselu týkajícím se zavedení společných evropských obligací a dalším krokům na stabilizaci eura značně rezervovaný.
Vláda premiéra Petra Nečase zatím rozhodnutí o půjčce MMF odsunula, ačkoliv druhá nejsilnější strana vládní koalice, TOP 09, se spíše vyslovuje pro poskytnutí peněz na pomoc euru.
Proti tomu, aby se problémy zadlužených zemí řešily tištěním nových bankovek, jak navrhuje kupříkladu Francie, se opakovaně vyslovil šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
ECB ve středu poskytla evropským bankám celkem 489 miliard eur za velmi výhodných úroků. Věří, že bankovní domy tyto peníze použijí na nákup obligací a pomohou tak s úvěrováním státních rozpočtů zemí nejvíce ohrožených dluhovou krizí.
Analytici původně očekávali, že banky si půjčí nanejvýš polovinu této sumy.
Vedle Řecka a Portugalska vězí v současnosti v největších potížích Itálie, která musí do konce příštího roku splatit dluhy za čtyři sta miliard eur.
Británie se rozhodla k plánované fiskální unii nepřipojit, premiér Cameron ale naznačil, že by jeho země mohla MMF půjčit menší sumu než je 30 miliard eur, které by na Londýn jinak připadly. Záleží jen na tom, zda se ke stejnému kroku odhodlají také další státy skupiny nejrozvinutějších zemí světa G20.
