Atény - Plošné škrty tak, jak je pojala vláda premiéra Lukase Papadimose i kabinet jeho předchůdce Jorgose Papandrea, samy o sobě krizi, která ničí Řecko, neřeší.
Podle vysokého činitele Mezinárodního měnového fondu (MMF), který si nepřeje být jmenován, potřebuje země v první řadě hluboké strukturální reformy a dalekosáhlá, radikální opatření, která by znovu naplnila prázdnou státní kasu.
Znamená to od základu reformovat nefungující a příliš nákladný státní sektor. Snížení veřejných výdajů musí ale ruku v ruce kráčet s navýšením rozpočtových příjmů a toho je možné dosáhnout pouze získáním dokonalého přehledu o skutečných příjmech podnikatelské sféry a minimalizací daňových úniků.
"Rád bych, aby tu byla skutečná reforma veřejného sektoru, to se však doposud nestalo," citovala agentura Reuters zdroj z okruhu tzv. trojky tvořené MMF, Evropskou unií a Evropskou centrální bankou (ECB), které pravidelně kontrolují stav řeckých státních financí. "Způsob, jakým je reforma prováděna, je iracionální. Drasticky a samoúčelně se snižuje počet státních zaměstnanců, to je vše."
Fiktivní resorty, přebujelá struktura
Na základě dohody s trojkou vyslanou fondem, Unií a ECB má Řecko do roku 2015 snížit počet zaměstnanců ve veřejném sektoru o 150 tisíc, tedy přibližně o pětinu.
"Jsou oblasti, v nichž panuje přezaměstnanost a v dalších je zase nedostatek pracovníků," zdůraznil činitel MMF, který minulý týden vydal v pořadí již pátou zprávu o situaci v Řecku. "Vysocí státní úředníci mají na starosti fiktivní resorty s přebujelou a nejasnou strukturou a příliš mnoha sekcemi."
MMF kritizuje v této souvislosti skutečnost, že řecké zákony neumožňují propouštění vysokých státních úředníků, kteří mají navíc zajištěny královské důchody.
Za hlavní příčinu raketově narůstajícího dluhu označila nicméně mise MMF daňové úniky. Ty podle odhadu fondu představují nejméně 13 miliard eur ročně a tedy desetinu státního rozpočtu.
440 sebevražd
Zoufalou životní situaci, do níž se nyní dostali, řeší mnoho Řeků tím nejtragičtějším způsobem. Sebevraždou.
Podle řeckého ministerstva zdravotnictví si v období od ledna do května vzalo život 440 osob. Je to o čtyřicet procent více než za stejné období loňského roku.
Jedenáctimilionové Řecko tak má nejvyšší sebevražednou kvótu v EU.
"Je to vždy totéž, dluhy, ztráta zaměstnání, nebo obavy z toho, že člověk přijde o práci," cituje deník The Guardian ředitelku nevládní organizace Klimaka Eleni Beikariovou. "Zatímco dříve jsme dostávali denně deset telefonátů, v nichž lidé hovořili o svém úmyslu zabít se, dnes je to desetkrát tolik."
Podle Beikariové se jedná vesměs o ženy ve věku třicet až padesát let a muže krátce po čtyřicítce.
Nezaměstnanost nyní v zemi činí osmnáct procent práceschopného obyvatelstva. Ve věkové skupině 25-40 let je dokonce dvaačtyřicetiprocentní. Jen v metropoli země vzrostl zároveň počet osob bez přístřeší na dvacet tisíc.
"Krize zatěžuje také rodinné vztahy," říká psychoterapeutka Katiana Spyridesová. "Zaznamenáváme nárůst stresových symptomů u dětí a mládeže."
Nejvíce sebevražd bylo zaznamenáno v Aténách a jejich širším okolí a dále pak na ostrově Kréta, kde si na život sáhl nebývale vysoký počet podnikatelů.
