Káhira - Noc plnou násilí a zatýkání má za sebou Egypt.
Vojáci zadrželi desítky členů hnutí Muslimské bratrstvo a při střetech mezi odpůrci a stoupenci svrženého prezidenta Muhammada Mursího zemřelo nejméně čtrnáct lidí.
Nyní již bývalý prezident je podle posledních zpráv zadržován v budově armádní rozvědky, kam byl vojenskou eskortou převezen z prezidentského paláce. Armáda přerušila provoz televizních stanic, blízkých Muslimskému bratrstvu.
V ulicích Káhiry a dalších měst jsou armádní hlídky s vojenskými transportéry. Nejvyšší velení varovalo, že proti jakýmkoliv násilným protestům tvrdě zasáhne.
Armáda sesadila Mursího ve středu večer. Rozpustila parlament a jmenovala přechodnou hlavou státu, předsedu ústavního soudu Adlího Mansúra. Úřednická vláda má připravit nové volby.
(Podívejte se na amatérské video ze zatýkání prezidenta Mursího)
Ministr obrany Abdal Fatáh Sisí zdůvodnil v televizi zásah armády tím, že Mursí po roce ve funkci "zklamal očekávání národa." Opozice požadovala jeho demisi a středeční krok armády přivítala.
Nyní se čeká na to, jak zareagují stoupenci Muslimského bratrstva. Mursí ve středu označil své sesazení za vojenský puč, ale vyzval ty, kteří ho podporují, aby se neuchylovali k násilí.
Část vedení chce ale vytvořit oddíly sebeobrany po útocích na sídla organizace. Někteří členové hrozí občanskou válkou. Ve čtvrtek brzy ráno někdo střílel na shromáždění Muslimského bratrstva v Káhiře.
V úterý v televizním projevu Mursí řekl, že je ochoten za demokracii a vládu zákona v Egyptě položit život.
Muslimské bratrstvo a jím vytvořená politická Strana svobody a spravedlnosti má velkou podporu hlavně ve středním Egyptě a v Nilské deltě severně od Káhiry.
Mursí vyhrál před rokem prezidentské volby ve druhém kole se ziskem 52 procent hlasů, Strana svobody a spravedlnosti měla v egyptském parlamentu většinu hlasů.
Popularita Mursího i jeho strany ale utrpěla tím, že ekonomická situace země se neměnila k lepšímu.
Kritici Mursímu vyčítají, že se více soustředil na upevňování politické moci než na řešení hospodářských problémů. Zahraniční dluh Egypta za poslední dva roky stoupl ze třiceti na čtyřicet miliard dolarů. Vláda přitom v obavách ze sociálních nepokojů nezvýšila daně ani neomezila dotace základních potravin.
Velké emoce vyvolal nedostatek pohonných hmot a mnohahodinové fronty u čerpacích stanic.
Evropská unie a Spojené státy reagují zdrženlivě. EU vyzvala Egypt k rychlému návratu k demokraticky zvolené vládě. Barack Obama vyzval armádu, aby Mursího a členy Muslimského bratrstva nezatýkala. Spojené státy zároveň evakuovaly všechny diplomatické pracovníky ze svého velvyslanectví v Káhiře.
Vojenská vláda vedla Egypt po svržení Husního Mubaraka v únoru 2011 až do loňských prezidentských voleb. Tentokrát ale nebude vládnout přímo.
