Stockholm  - Nejprestižnější ocenění na poli vědy Švédská akademie věd udělila Američanovi Davidovi Winelandovi a Francouzovi Sergeovi Harocheovi za objevy v oblasti kvantové optiky.

Podle Nobelova výboru si dvojice ocenění vysloužila vývojem převratných experimentálních metod umožňujících zkoumat kvantové systémy.

"Laureáti Nobelovy ceny otevřeli dveře nové éry experimentů v kvantové fyzice tím, že dokázali možnost přímého pozorování jednotlivých kvantových částic, aniž by je přitom zničili," citovala z prohlášení švédské akademie agentura Reuters.

David Wineland, narozený v roce 1944, působí v americkém Národním ústavu pro standardizaci a technologii (NIST) v coloradském Boulderu.

Osmašedesátiletý Serge Haroche, který se narodil v marocké Casablance, je od roku 2001 profesorem na pařížské College de France, kde vede katedru kvantové fyziky.

Objevitelé subatomární částice, která by mohla být Higgsovým bosonem, z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) si tak musejí na případné ocenění Nobelovým výborem ještě počkat. To, že se skutečně podařilo objevit jeden ze základních kamenů současné fyziky, totiž musejí fyzici z CERN ještě prokázat.

Krom toho byl tento nejdiskutovanější objev letošního roku oznámen až po uzávěrce nominací a vědci jsou Nobelovou cenou oceňováni zpravidla až roky po zásadním objevu.

Loni dostali Nobelovu cenu za fyziku američtí astrofyzikové Saul Perlmutter, Brian Schmidt, a Adam Riess. O fyziku se zasloužili odhalením zrychleného rozpínání vesmíru, což se jim podařilo díky pozorování vzdálených supernov.

Krizi pocítí i laureáti

Nobelova cena je od roku 1901 pravidelně udělována nadací založenou objevitelem dynamitu Alfredem Nobelem za mimořádné objevy či počiny ve fyzice, chemii, medicíně, literatuře nebo za zásluhy o mír.

Krom medaile a certifikátu získávají laureáti Nobelovy ceny také finanční odměnu.

Ta bude ale oproti loňsku kvůli hospodářské krizi o pětinu nižší. Místo deseti milionů švédských korun (zhruba 29 milionů Kč) si ocenění přijdou jen na osm milionů.