Haag - Předseda nizozemské vlády Mark Rutte zůstane po středečních předčasných parlamentních volbách v čele kabinetu. Jeho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) vyhrála volby a získala podle téměř konečných výsledků 41 ze 150 poslaneckých mandátů.
Rutte už oznámil své vítězství a přijal blahopřání svého největšího rivala Diederika Samsona.
Samsonova Socialistická strana práce (PvdA) vybojovala jen o dva mandáty méně a bude mít zřejmě 39 křesel. Daleko za oběma hlavními rivaly zůstali socialisté Emila Roemera se 16 mandáty.
"Je to velké vítězství programu, který jsme hájili a který je nutný pro východisko země z krize," řekl Rutte svým stoupencům v Haagu. "Je to naše největší vítězství v historii a podruhé jsme se stali největší stranou v Nizozemsku. Jsem na to hrdý a zítra podniknu první kroky k vytvoření kabinetu," prohlásil Rutte poté, co mu Samson telefonicky pogratuloval.
Radikální pravice ztratila ve volbách téměř polovinu mandátů. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse obhájila jen 15 z dosavadních 24 křesel v parlamentu. Wilders už svou porážku přiznal, ale ujistil, že bude dál Nizozemsko "chránit před Evropou, masovým přistěhovalectvím a evropským superstátem".
Vítězství proevropských formací
Předčasné volby byly svolány poté, co letos na jaře odmítla menšinovou vládu liberálů a křesťanských demokratů podporovat populistická Strana pro svobodu (PVV) vášnivého kritika islámu a EU Geerta Wilderse, které se nelíbily některé škrty v sociální oblasti.
Znamená to, že novou vládu by liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) mohla sestavit právě se sociálními demokraty ze Strany práce (PVdA).
Obě formace jsou silně proevropské, na rozdíl od třetího v pořadí, socialistů, kterým průzkum společnosti Ipsos Synovate přisoudil patnáct mandátů. Wildersova PVV by podle něj získala jen třináct křesel, což představuje ve srovnání s volbami v roce 2010 ztrátu téměř poloviny mandátů.
Levicoví liberálové z D66 by v parlamentu měli mít 12 poslanců, křesťanští demokraté o jednoho více.
O socialistech, straně s maoistickými kořeny, se přitom spekulovalo, že by volby mohli dokonce vyhrát, nakonec ale dosáhli stejného volebního výsledku jako přede dvěma lety.
Výsledek nizozemských voleb je dobrou zprávou pro německou kancléřku Angelu Merkelovou. Rutte patřil při formulování celoevropské politiky k jejím nejužším spolupracovníkům. Vitězství proevropských sil přispěje rovněž ke stabilizaci eurozóny.
Tu již ve středu posílil výrok Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe, jenž dal zelenou Evropskému stabilizačnímu fondu, z něhož budou financovány nejhůře zadlužené země EU.
Splasklá hypoteční bublina
Velkým tématem voleb v Nizozemsku byla finanční krize v zemi, vyvolaná splasklou hypoteční bublinou.
Dluh Nizozemska se za posledních pět let vyšplhal na pětašedesát procent hrubého domácího produktu, a pokud chce vláda dodržet tříprocentní deficit rozpočtu, musí příští rok ušetřit dvacet miliard eur.
V letech 1995-2011 stoupl objem hypotečních úvěrů poskytnutých nizozemským domácnostem ze 140 na 640 miliard, což odpovídá více než stu procentům hrubého domácího produktu. Od začátku finanční krize klesly ale ceny nemovitostí v průměru o patnáct procent.
Co se týče komerčních nemovitostí, stojí nyní patnáct procent ploch pronajímaných kanceláří prázdných, ačkoliv ceny spadly o deset procent. Další kanceláře a nákupní střediska se přitom staví.
Ilegální imigrace, proti které brojil Wilders přede dvěma lety, tentokrát nehrála takřka vůbec žádnou roli. Straně pro svobodu očividně nepomohla ani ostrá protievropská kampaň, kterou před volbami vedla. PVV požadovala kupříkladu, aby země vystoupila z Evropské unie a vrátila se ke guldenu.
V Nizozemsku se jednalo již o páté volby za posledních deset let.
