Haag/Bělehrad - Rozdělení Kosova by bylo přijatelným řešením patové situace. V rozhovoru pro nizozemský veřejnoprávní rozhlas to řekl nizozemský ministr zahraničí Maxime Verhagen.
"Pokud se obě strany dohodnou a pokud půjde o životaschopné řešení, tak mohu s rozdělením souhlasit. Ovšem výhradně pod kontrolou OSN," citovala Verhagena ČTK.
Nizozemec ovšem není prvním politikem EU, který dělení Kosova na srbskou a albánskou část připustil. V prosinci 2005 přišel s podobným plánem tehdejší český premiér Jiří Paroubek: a sklidil za něj oprávněnou kritiku EU.
Rada EU se totiž již několikrát shodla na tom, že nehodlá opakovat situaci z listopadu 1995, kdy se v Daytonu rýsovaly barevnými tužkami etnické hranice Bosny.
Většina Srbů žije v enklávách
Dělení Kosova na severní, tedy srbskou část a jižní, albánskou by navíc paradoxně vedlo k dalším etnickým čistkám. V kompaktním území, které by mohlo být odtrženo ve prospěch Srbska, totiž žije jen 40 procent ze zhruba 100 tisíc kosovských Srbů.
V enklávách nezávislého Kosova by se tak ocitly mimo jiné i kulturní památky, které Srbové považují za své národní dědictví (například kláštery Pečka Patrijaršija a Gračanica). Již teď tyto enklávy přežívají jen díky patrolám vojáků kosovské mise NATO.
Tlak na vysídlení zbylých Srbů by se rozdělením Kosova jen zvýšil.
Jednání o osudu Kosova, které je od roku 1999 pod protektorátem OSN, dosud nikam nevedla. Poté, co ztroskotal plán finského diplomata Marttiho Ahtisaariho, který počítal s omezenou suverenitou, se obnovená jednání nepohnula z místa.
Albánci: Nezávislost bude
Albánci v Kosovu mezitím dávají najevo, že pokud jednání nikam nepovedou, vyhlásí samostatnost jednostranně. Jako poslední možný termín dávají 10. prosinec, kdy by mělo proběhnout poslední kolo albánsko-srbského jednání.
"Jediný posun, který očekávám, je vyhlášení nezávislosti a uznání Kosova," potvrdil dnes kosovský premiér Agim Ceku.
