Haag - Předvolební průzkumy v Nizozemsku předpovídající jasné vítězství liberálů se nepotvrdily. Nizozemci naopak výrazným způsobem podpořili Stranu pro svobodu (PVV) pravicového populisty Geerta Wilderse a zároveň i levicovou Stranu práce (PvdA).
Zcela propadla Křesťanskodemokratická výzva (CDA) dosavadního premiéra Jana-Petera Balkenendeho, která ztratila polovinu mandátů.
"Jsme velcí vítězové voleb," jásal po oznámení výsledků Wilders. "Při sestavování vlády nás nemohou ignorovat. Bylo by to nedemokratické."
Jeho strana bude mít 24 mandátů - oproti předchozím devíti. Liberálové si polepšili o devět křesel na nynějších 31. Strana práce ztratila tři a má třicet poslanců, křesťanští demokraté se musí spokojit jen s 21 legislativci.
Strana pro každého
V Nizozemsku jsou proto nyní možné všechny druhy koalic.
Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) liberála Marka Rutteho, jež zřejmě dostane možnost sestavit vládu jako první, by měla s PVV a křesťanskými demokraty ve stopadesátičlenném parlamentu jen těsnou většinu 76 křesel.
Velký problém by pro takovou koalici navíc představovaly radikální názory Wildersovy strany, která chce prosadit přísné antiimigrační zákony a ostře kritizuje islám.
Wilders má ale ve všem jasno.
"Chceme vládnout," tvrdí. "Více bezpečí, méně zločinnosti, méně přistěhovalectví, méně islámu - to je to, co si zvolili Nizozemci."
Posílit by pravicovou koalici mohla ještě malá ortodoxně-kalvinistická Státně reformační strana (SGP)se dvěma poslanci.
Rutte, třiačtyřicetiletý někdejší manažer v oblasti zajišťování lidských zdrojů, který pracoval u britsko-nizozemského potravinářského a drogistického koncernu Unilever, před volbami nevylučoval spojenectví s nikým.
"Jsme stranou pro každého, kdo chce ze svého života něco učinit," citoval po volbách šéfa liberálů server DutchNews.
Musíme výsledek PVV respektovat
Velká koalice liberálů, PvdA a křesťanských demokratů by vládla s pohodlnou většinou 82 poslanců, první dvě strany mají ale diametrálně odlišné názory na to, jak snížit zadlužování země.
Možná je i koalice levého středu, v níž by labouristy a křesťanské demokraty doplnili ještě levicoví liberálové z formace Demokraté 66, Zelená levice a Socialistická strana (SP). Taková vláda by měla v parlamentu 86 mandátů.
Wildersovi gratuloval po oznámení výsledků jako první Rutte, podobně se zachoval i předseda Strany práce, někdejší starosta Amsterdamu Job Cohen.
"Mohutný nárůst PVV musíme respektovat," konstatoval.
Své řekli i zástupci místní muslimské komunity.
"Přijímáme tento výsledek demokratických voleb," řekl Driss el-Boudžufí z organizace marockých přistěhovalců UMMON.
"Házet ale bláto na určitou (sociální) skupinu nepřispěje k harmonické společnosti," dodal v narážce na Wildersovy ostré výroky na adresu muslimů. Šéf PVV přirovnal svého času islám k fašismu.
Mezi vítěze voleb patří tentokrát i liberálové z D66, kteří mají deset poslanců, o sedm více než po minulých volbách. Posílila rovněž Zelená levice (GL) s deseti mandáty a do parlamentu v Haagu se znovu dostala také Strana pro zvířata (PvdD) se dvěma poslanci.
Vláda bude muset škrtat
Zatímco Rutte chce v příštích deseti letech v rozpočtu ušetřit 39 miliard eur, Cohen volá po více "spravedlivém" rozdělení daňové zátěže a případných vládních škrtů.
Poukazuje mimo jiné na fakt, že pátá nejsilnější ekonomika EU vynaložila v roce 2008 na záchranu největšího bankovního domu v zemi ABN AMRO 26 miliard eur a další miliardy šly loni také na sanaci velkých průmyslových podniků.
Rozpočtový deficit Nizozemska činí nyní 5,3 procenta hrubého domácího produktu. Bez škrtů by se ale letos mohl schodek vyšplhat až na 6,6 procenta HDP.
Vládní koalice křesťanských demokratů a Strany práce se rozpadla v lednu kvůli sporu o nizozemský kontingent v Afghánistánu. Balkenende po oznámení výsledků voleb rezignoval na svou funkci předsedy CDA.
