Nizozemské Antily v neděli přestaly existovat

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
11. 10. 2010 8:00
Z pěti ostrovů se tři staly integrovanou součástí Nizozemska, dva nezávislými státy

Willemstad - Nizozemské Antily, autonomní součást Nizozemského království v Karibském moři, přestaly od neděle 10. října existovat.

Z pěti ostrovů, které byly obsazeny Nizozemskem v 17. století, se tři (Saba, Sint Eustatius a Bonaire) staly plně integrovanou součástí Nizozemska a dva (Curaçao a Sint Maarten) de facto nezávislými státy v rámci nizozemské monarchie.

Ostrovy se skládají ze dvou skupin vzdálených od sebe asi 800 kilometrů: jižní skupinu vytvářejí ostrovy Bonaire a Curaçao (severně od Venezuely) a severní tvoří ostrovy Saba, Sint Eustatius a jižní část ostrova Sint Maarten (východně od Portorika).

Dosud je Nizozemské království tvořeno kromě vlastního Nizozemska i dvěma bývalými koloniemi, Arubou a Nizozemskými Antilami. Od neděle se bude království skládat ze čtyř částí: Nizozemska, Aruby, ostrovu Curaçao, kde žije asi 140 tisíc obyvatel) a části ostrova Sint Maarten s asi 40 tisíci obyvateli.

Obyvatelé Nizozemských Antil toto nové členění schválili v referendech v minulých letech.

Fakta:

Ostrov Rozloha v km2 Bonaire 288 Curacao 444 Saba 13 St. Eustatius 21 St. Maarten 34 Celkem 800 Ostrov Počet obyvatel (r.2005) Bonaire 10 638 Curacao 135 822 Saba 1 434 St. Eustatius 2 584 St. Maarten 35 035 Celkem 185 513 Ostrov Hlavní město Bonaire Kralendijk Curacao Willemstad Saba The Bottom St. Eustatius Oranjestad St. Maarten Philipsburg Hl.město dosud Willemstad

Zdroj: Ministerstvo zahraničí

Tři ostrovy Saba, Sint Eustatius a Bonaire, kde žije celkem na 20 tisíc lidí, se stanou plně integrovanou součástí Nizozemska, zhruba na úrovni okresů. Obyvatelé těchto ostrovů, kde se dosud platilo americkým dolarem, budou volit v nizozemských parlamentních volbách.

Naproti tomu Curaçao a Sint Maarten budou mít každý svého premiéra, vládu, parlament a jako platidlo budou prozatím používat dál vlastní měnu, gulden Nizozemských Antil, který je pevně svázán s americkým dolarem.

O olympioniky méně

Nové státoprávní rozdělení bude mít nejspíš vliv například na sport, protože sportovci Nizozemských Antil se účastnili řady mezinárodních soutěží.

Kupříkladu již od roku 1952 závodili na letních olympijských hrách, ze Soulu 1988 přivezl Jan Boersma zatím jedinou medaili pro ostrovní stát, a sice stříbrnou v jachtingu.

Nizozemské Antily se též dvakrát objevily na zimních olympijských hrách, jejich fotbalisté pravidelně hrají kvalifikaci na mistrovství světa v severo- a středoamerické zóně CONCACAF, sportovci z ostrovů se účastní MS v baseballu, hrají v Davisově poháru či závodí na MS v atletice.

Zámořské plavby

Ostrovy byly postupně objeveny na přelomu 15. a 16. století, v roce 1527 se staly součástí španělského koloniálního panství.

Nizozemskem byly obsazeny ve 30. a 40. letech 17. století, v roce 1886 byly vyhlášeny nizozemskou korunní kolonií, která dostala v roce 1948 název Nizozemské Antily.

V roce 1954 se ostrovy staly integrální součást Nizozemského království s autonomní ve vnitřních záležitostech.

Až do 1. ledna 1986 byla členem Nizozemských Antil i Aruba, která ale získala vnitřní autonomii a stala se třetí rovnoprávnou součástí nizozemské koruny (vedle Nizozemska a zbytku Nizozemských Antil).

Na ostrovech o rozloze 800 km2 nyní žije téměř 200 tisíc obyvatel, ekonomika ostrovů, které byly nedávno považovány za tzv. daňové ráje, je založena zejména na turistice, finančních službách a rybolovu.

 

Právě se děje

Další zprávy