Nikdy jsem nepoužil zbraň, vězňům jsem pomohl, tvrdí souzený nacistický dozorce

ČTK ČTK
21. 10. 2019 18:48
Třiadevadesátiletý Bruno Dey, který se jako bývalý příslušník nacistické ozbrojené organizace SS zodpovídá z napomáhání k vraždám 5230 lidí, zejména Židů, soucítí s vězni z koncentračních táborů. v pondělí před soudem v Hamburku podle agentury DPA vypověděl, že ho vzpomínky na zvěrstva v táboře trápí celý život.
Třiadevadesátiletý Bruno Dey u soudu.
Třiadevadesátiletý Bruno Dey u soudu. | Foto: Reuters

Proces, který je plánován do prosince, je vzhledem k věku někdejších nacistů považován za jeden z posledních. "Viděl jsem mnoho těl," řekl Dey, který byl nasazen jako dozorce v nacistickém koncentračním táboře Stutthof nedaleko Gdaňsku. "Obrazy utrpení a hrůzy mě pronásledují celý život," dodal s tím, že je mu líto, čím si lidé v koncentračních táborech prošli. Zařízení, kde sloužil, označil za hrůzné místo.

Deyovi bylo v době činů, ze kterých se zodpovídá, 17 let, případ proto rozplétá soud pro mladistvé. Podle státního zastupitelství byl ve Stutthofu coby dozorce nasazen od srpna 1944 do dubna následujícího roku a při plnění svých povinností "usnadnil zákeřné a příšerné usmrcování zejména židovských vězňů". Vyučený pekař nepopírá, že v koncentračním táboře působil, ale odmítá vinu.

Dey v pondělí u soudu hovořil o tom, že ze strážní věže viděl mnoho mrtvých vězňů, především žen. Vždy ráno je spoluvězni nahé vytahovali z baráků a nosili k vozíku, na který je nepokládali, ale házeli. Tvrdí, že jen jednou se ze zvědavosti podíval oknem do krematoria, kde uviděl dvě pece a před nimi na zemi těla.

"K Hitlerjugend jsem se přidat nechtěl"

Soudu Dey řekl, že dozorcem se nestal dobrovolně. Tvrdil, že byl vždy samotář, proto také dlouho váhal připojit se k nacistické mládežnické organizaci Hitlerjugend. "Nelíbilo se mi pochodovat," uvedl.

Řekl, že se mu jako šestnáctiletému pekařskému učni podařilo lstí utéct z rekrutačního shromáždění německé armády. Brzy poté ale musel k odvodu, kde mu byla nalezena srdeční vada, kvůli které byl uznán neschopným k bojovému nasazení. Když pak dostal povolávací rozkaz k nástupu do Stutthofu, podle svých slov se snažil dostat ke službě v kuchyni.

Dey ujistil, že jako dozorce nikdy nepoužil zbraň. Také řekl, že jednou vězňům dokonce pomohl, za což mu v případě odhalení hrozil přísný trest. O případu řekl, že musel doprovázet skupinu mužských vězňů mimo tábor a že cestou nalezli mršinu koně. Vězni Deye požádali, zda si mohou kus masa odříznout a pronést zpět do tábora, což jim povolil.

"Nesměl jsem jim dávat žádné jídlo, nesměli jsme s nimi udržovat žádný kontakt," vysvětlil soudu.

Dey dále vypověděl, že o koncentračních táborech věděl už před nástupem do služby. Jeho otec totiž musel na výslech, neboť kriticky komentoval válečný vývoj. Než otce z výslechu propustili, pohrozili mu podle Deye, že za takové výroky se chodí do koncentračních táborů. Soudu Dey ještě řekl, že slyšel také o vysídlování Židů, nevěděl ale, kam byli transportováni.

Do konce druhé světové války zemřelo ve Stutthofu a pobočných táborech a při místních pochodech smrti na 65 000 lidí. Ve Stutthofu byli vězněni mimo jiné Poláci, sovětští váleční zajatci a Židé, kteří zde byli systematicky zabíjeni, součástí zařízení byla i plynová komora.

Německo po usvědčení dozorce z vyhlazovacího tábora Sobibor Johna Demjanjuka v roce 2011 vystupňovalo své úsilí o stíhání dalších lidí, kteří se na nižších úrovních na hromadném zabíjení podíleli třeba jen nepřímo.

 

Právě se děje

před 59 minutami

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy