Těm Britům, kteří chtěli zůstat, je každý den připomínáno, že se proti jejich vůli provádí riskantní a dalekosáhlá změna směřování země. V posledních šesti měsících zároveň sociologové pozorují obzvláště silnou deziluzi na straně stoupenců brexitu. Průzkumy ukazují, že očekávání konkrétních následků, například ekonomické vzpruhy nebo poklesu imigrace, se u nich rychle vytrácejí. Lidé, kteří hlasovali pro vystoupení z EU, jsou nyní stejně roztrpčeni jako druhá strana, neboť při aktuálním ochromení vlády se mnozí ptají, zda Británie vůbec někdy evropský blok opustí.
Při rozhovorech voliči neskrývají zoufalství nad neschopností politického systému přijít s kompromisním řešením. Nikdo nemá pocit, že by vláda hájila jejich zájmy. Nikdo není spokojený. Nikdo není optimista. Sečteno podtrženo, dochází k celkovému rozkladu důvěry v demokracii.
"Nacházíme se uprostřed národní krize a oni se v Dolní sněmovně handrkují o tom, kdo chodil na lepší školu," komentovala 23letá Eve Alcocková nedávnou názorovou výměnu mezi poslanci. Přední konzervativní euroskeptik Jacob Rees-Mogg, který studoval na internátní chlapecké škole Eton College, minulý pátek na půdě parlamentu popichoval kolegu kvůli tomu, že chodil do jiné prestižní školy Winchester College. "Máte pocit, že fungují v úplně jiné realitě," dodává Alcocková.
"Centrální vládní instituce zřejmě nebyly takto zdiskreditované od konce války," hodnotí situaci William Davies, který přednáší politickou ekonomii na Londýnské univerzitě. Podle něj se ukazuje, že lidé by ocenili "resetování" politické scény. Chtějí prý, aby současné elity vyklidily pole. Davies však neví, kým by je chtěli nahradit.
Výkon své politické reprezentace hodnotí voliči nekompromisně. V čerstvém průzkumu nezávislého ústavu NatCen Social Research uvedlo 81 procent dotázaných, že se politici s brexitem vypořádávají špatně, opačného mínění bylo pouze sedm procent lidí. V šetření provedeném před dvěma lety byl verdikt mnohem vyrovnanější: 41 procent ku 29.
V osazenstvu hospody Hare & Hounds jihozápadně od Londýna hlasovali téměř všichni pro odchod své země z EU. Dvaatřicetiletý hasič Tommy Turner uvádí, že nyní u svých přátel pozoruje pocit hluboké zrady. "Myslím, že lidé úplně ztratili důvěru v demokracii… V politice jsou ješitní lidé, kteří sledují vlastní cíle. Nechtějí se řídit tím, co si lidé odhlasovali," řekl.
Vedle Turnera seděl 45letý Neil Bligh. Matně si prý ještě pamatuje vítězné pocity po ohlášení výsledku referenda v červnu 2016. Vzrušení se ale dávno rozplynulo a nahradila jej hromadící se skleslost a nedůvěra. "Teď je to jako nějaká bolest. To je nejlepší popis brexitu, je jako zbytky kocoviny. Je to pořád s vámi. Spousta lidí, kdyby se mohla vrátit a celé to odčinit, by to udělala," míní Bligh.
V podniku The Highbury Barn v severním Londýně jsou názory na brexit zcela opačné, avšak pohled na působení vlády je podobně neutěšený. "Nemám pocit, že by mi někdo naslouchal, nebo že by se naslouchalo téměř polovině obyvatelstva," uvedl 46letý vysokoškolský učitel angličtiny Geoff Peddie.
O 12 let starší pracovník finančnického sektoru Aidan Hughes i v klimatu všudypřítomného zklamání jeden důvod k optimismu vidí. Britové se podle něj zajímají o fungování své vlády jako nikdy dříve, byť je třeba důvodem zájmu rozhořčení nad současnou situací. "Očividně je to strašlivý průšvih a vláda ho otřesným způsobem nezvládla. Ale buď jak buď, aspoň se lidi o těchto tématech baví se zápalem," řekl Hughes.
