Michela označují Financial Times za jednoho z nejhlasitějších kritiků způsobu, jakým se britští politici s výsledkem tři roky starého referenda o členství v EU vypořádávají. "Tohle rozhodnutí je de facto určitá forma černé díry. Co bude dál? Nemají ani dost odvahy na to, aby vedli a řekli, jaký bude kurz," řekl deníku belgický premiér v červenci 2016.
Německá ministryně obrany zase tábor politiků podporujících brexit v minulosti označila za populisty a jejich sliby za prázdné, píše deník The Guardian. "Slibovali, že Británie bude mít z brexitu prospěch. Dnes je jasné, že brexit je prohrou pro všechny," uvedla v loňském roce.
Von der Leyenová se ale zároveň hlásí k trpělivému přístupu německé kancléřky Angely Merkelové v rámci vyjednávání s Londýnem a varuje před "nepředvídatelnými důsledky" brexitu bez dohody. Michel se naopak přiklání k tvrdší linii francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a letos se nechal slyšet, že brexit bez dohody by nebyl nejhorším vyústěním. "Alespoň by bylo víc jasno," řekl.
"Dvojice bude muset sladit své rozdílné pocity při přebírání otěží brexitových vyjednávání, přičemž na ně podle všeho čeká období mimořádných turbulencí ve vztazích mezi Británií a EU. V mnoha ohledech by jejich vliv na Británii mohl být větší než u jakýchkoli předchozích lídrů evropského projektu," píší Financial Times.
Zároveň však není jasné, zda Michel s von der Leyenovou vůbec zasáhnou do probíhající první fáze brexitového procesu. Německá politička by v případě schválení své nominace v Evropském parlamentu nastoupila do čela komise 1. listopadu a končící belgický premiér vystřídá šéfa unijních summitů Donalda Tuska o měsíc později, přičemž aktuálním termínem britského odchodu je 31. říjen. V okamžiku jejich nástupu do nových funkcí by tedy brexit bez dohody už mohl být skutečností.
