Opoziční lídr Juan Guaidó, který se spolu se stovkami demonstrantů neúspěšně pokoušel přimět armádu ke vpuštění kamionů s potravinami a léky do země, požádal USA a další země, aby nechaly ve hře "všechny možnosti" pro odstavení prezidenta Nicoláse Madura od moci.
Nejméně dvě osoby, včetně čtrnáctiletého chlapce, byly podle agentury AFP v sobotu zabity při střetu domorodých aktivistů s bezpečnostními silami na brazilsko-venezuelské hranici.
Britský deník The Guardian hovoří o čtyřech mrtvých, americká televize CNN s odkazem na členku venezuelského Národního shromáždění Adrianu Pichardovou píše dokonce o pěti obětech. Pichardová také pro CNN uvedla, že bylo 51 lidí zadrženo. Tyto informace ale CNN zatím nepotvrdil jiný zdroj. Také španělský list El País s odvoláním na opoziční představitele a svědky uvedl, že mrtvých je až pět.
The U.S. condemns the attacks on civilians in #Venezuela perpetrated by Maduro’s thugs. These attacks have resulted in deaths and injuries. Our deepest sympathies to the families of those who have died due to these criminal acts. We join their demand for justice. #EstamosUnidosVE pic.twitter.com/YW7hE3y1Ll
— Secretary Pompeo (@SecPompeo) February 24, 2019
Řada lidí utrpěla zranění poté, co je zasáhla ostrá munice. Uvedl to zpravodajský server BBC s odkazem na lidskoprávní organizace. Útoky na civilisty odsoudil například americký ministr zahraničí Mike Pompeo.
Humanitární vůz hořel
Venezuelská armáda věrná prezidentovi Nicolásovi Madurovi v sobotu odvrátila konvoje zahraniční pomoci z venezuelských hranic s Brazílií a Kolumbií s pomocí slzného plynu a gumových střel.
Nákladní vozy naložené americkými potravinami a léky pro Venezuelu se vrátily zpět do Kolumbie poté, co se opozičním příznivcům nepodařilo prolomit linie vojáků. Nejméně jeden z kamionů začal podle záběrů z místa hořet a lidé z něj narychlo vyndavali náklad.
Guaidó v sobotu oznámil, že jiný z vozů se úspěšně dostal na venezuelské území z Brazílie. Podle zpravodaje španělského deníku však spolu s dalším kamionem dojel pouze na neutrální území na hranicích, kde jej zastavili vojáci a dále nevpustili.
Maduro, kterého rozčílila podpora Guaidóa kolumbijskou vládou pak oznámil, že přerušuje diplomatické styky s Kolumbií a diplomaté mají 24 hodin na opuštění země. Podle kolumbijských úřadů během soboty do země přešlo asi 60 členů venezuelských bezpečnostních sil.
Podle kolumbijských úřadů do země přešlo asi 60 členů venezuelských bezpečnostních sil.
Do Venezuely mířila také loď s humanitární pomocí z Portorika. Portorický guvernér Ricardo Rossello však nařídil lodi se vrátit poté, co venezuelská válečná loď hrozila, že zahájí na plavidlo palbu.
Opoziční vůdce se sejde s Pencem
Guaidó se plánuje v pondělí setkat s americkým viceprezidentem Mikem Pencem, a to v kolumbijském hlavním městě Bogotá. Setkání má být signálem podpory opozičnímu vůdci po víkendovém násilí, které by podle agentury Reuters mohlo přimět Spojené státy zavést nové sankce vůči Madurově vládě. Pence cestuje do Bogoty na setkání regionálních lídrů, kteří uznávají Guaidóa za legitimního vůdce Venezuely.
"Dnešní (sobotní) události mě přiměly k rozhodnutí: formálně navrhnout mezinárodnímu společenství, že musíme mít na stole všechny možnosti k zajištění svobody v naší zemi," napsal Guaidó na Twitteru. O případných přímých zásazích proti Madurovi, který má podporu Ruska či Číny, dosud zahraniční země veřejně nehovořily, ačkoli bezpečnostní poradce Donalda Trumpa John Bolton nechtěl tuto možnost vyloučit.
Los acontecimientos de hoy me obligan a tomar una decisión: plantear a la Comunidad Internacional de manera formal que debemos tener abiertas todas las opciones para lograr la liberación de esta Patria que lucha y seguirá luchando.
— Juan Guaidó (@jguaido) February 24, 2019
¡La esperanza nació para no morir, Venezuela!
Guaidó, který je od ledna předsedou venezuelského parlamentu, se během demonstrací 23. ledna prohlásil prozatímním prezidentem. Učinil tak poté, co parlament označil za nelegitimní nový prezidentský mandát Madura s tím, že vzešel z nesvobodných voleb. Guaidóa uznaly za hlavu Venezuely již Spojené státy i další americké země, posléze se přidaly také státy evropské a další.
Venezuela se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí, za kterou je podle politických analytiků z velké části zodpovědná Madurova vláda a její socialistická hospodářská politiky. V zemi chybějí i základní potraviny a léky. Maduro však popírá, že by v zemi byl nedostatek potravin a léků a uvádí, že pomoc má podkopat jeho vládu.
