reklama
 
 

Na kilo cukru vyjde týdenní mzda. Venezuelci prchají ze země, migrační krize bobtná

19. 2. 2019 21:02
Šedesátiletý Wilmer Guaidó odešel před 16 lety do Španělska, když v jeho rodné Venezuele vládl Hugo Chávez. "Odešel jsem kvůli tehdejší vládě a nejistotě," uvedl pro britský list The Telegraph. Nyní se už několik let živí jako taxikář na ostrově Tenerife. Guiadó byl naposledy na návštěvě ve Venezuele před čtyřmi lety. Doufá, že se tam brzy zase podívá. Aby ne. Vždyť jeho synem je Juan Guaidó, prozatímní prezident Venezuely.

Juan Guaidó slibuje, že pod jeho dohledem se jihoamerická země vrátí k demokracii a svobodným volbám. Zatím ale není jisté, zda uspěje. Nejistota a nedostatek léků či potravin nadále vyhání další a další Venezuelce, kteří stejně jako před lety Wilmer Guaidó hledají nový život za hranicemi.

Z Venezuely odešly od roku 2015 na tři miliony lidí, tedy zhruba deset procent populace, tvrdí OSN. Spustila se tak největší migrační krize v dějinách Latinské Ameriky. A lidé odcházejí z Venezuely i nyní. OSN odhaduje, že každý den opustí kdysi bohatou zemi na pět tisíc lidí.

Letos by tak z Venezuely mohly odejít celkem až dva miliony obyvatel.

Venezuelci nejčastěji směřují do okolních zemí, které ale nejsou na podobný nápor připraveny. Mnohé země Latinské Ameriky vnímají Venezuelce jako oběti, kterým je třeba pomoci. V hraničních regionech se ale také objevují roztržky s nově příchozími. Lidé z těchto zemí se obávají, jak nápor utečenců ovlivní pracovní trh nebo třeba ceny nemovitostí. Mají také strach, zda nevzroste kriminalita

Přes milion lidí v Kolumbii

Některé země už přijaly kroky na omezení počtu migrantů. Ekvádor po nich například vyžaduje, aby se prokázali čistým trestním rejstříkem. To je ale pro mnohé Venezuelce neřešitelný problém - získat tento doklad je téměř nemožné a velmi nákladné, píše americký list Los Angeles Times.

Také vláda v Peru se rozhodla, že už nebude vydávat pracovní povolení. Migranti z Venezuely tak často musí pokračovat do vzdálenějších destinací.

Vůbec nejvíce Venezuelců skončilo v sousední Kolumbii. Tam našlo domov na 1,2 milionu lidí, z toho 600 tisíc dostalo pracovní povolení.

Mnozí Venezuelci ani netuší, zda a kdy se do rodné země vrátí. Je jim jasné, že i kdyby autoritářský prezident Nicolás Maduro odešel, tak hospodářská obnova potrvá dlouhá léta.

"Samozřejmě sleduji s nadějí a očekáváním to, co se děje v mé zemi. Musím ale myslet na svoji rodinu. Bude trvat léta, než se Venezuela vymaní z chaosu," uvedla pro list Los Angeles Times čtyřiatřicetiletá Eliney Perezová, která odešla do Argentiny.  

Ne všichni mohou emigrovat

Jedním z hlavních symbolů venezuelského úpadku je kolumbijské město Cúcuta, které leží přímo u hranic a je pro Venezuelce vstupní branou do nového života. Nebo také jejich poslední záchranou.

Ne všichni Venezuelci totiž chtějí nebo mohou ze země emigrovat. Spoléhají se ale na nákup potravin a léků právě v Cúcutě. Do tohoto města přijde za nákupy nebo za prací každý den 25 tisíc lidí.

"Vážím 42 kilogramů. I moje dcery jsou vyhublé. Mojí osmileté dceři diagnostikovali podvýživu. To se ještě v mé rodině nikdy nestalo," uvedla pro španělský list La Vanguardia osmačtyřicetiletá Yulimar Riverová, která přijela do Cúcuty nakoupit.

"Prodávala jsem různé koláčky, s vanilkou, čokoládou nebo se sýrem. Měla jsem doma dokonce i vlastní pec. Teď je ale těžké něco péct, když není mouka ani cukr," uvedla další žena z Venezuely, šestadvacetiletá Jhey Oropesová, jež tam také přijela pro jídlo.

Propad venezuelské ekonomiky dobře ilustruje právě nedostatek cukru. Zatímco v Cúcutě si ho mohou lidé nakoupit, kolik chtějí, ve venezuelském městě Urena, které leží na druhé straně hranice, je zcela nedostupný nebo příliš drahý.

Ve městě přitom dřív fungoval jeden z největších cukrovarů ve Venezuele. Nyní jsou z něj jen ruiny. Ve městě stojí jedno kilo cukru v přepočtu 2,5 eura (65 korun), což je víc, než kolik činí týdenní minimální mzda ve Venezuele, dodává La Vanguardia.

Video: Nepokoje ve Venezuele? Není cesty zpět, lidem se žije každým dnem hůř a hůř, říká Rey

Už to nemůže skončit jako v roce 2014 nebo v roce 2017, kdy demonstranti odešli z ulic a nějak se žilo dál, říká Martin Rey, který ve Venezuele žil. | Video: Martin Veselovský |  15:06

autor: Simone Radačičová | 19. 2. 2019 21:02

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama