Káthmándú - Výšku nejvyšší hory zeměkoule Mount Everestu stanovovala od roku 1854, kdy tento vrchol sebral světový primát Kančendženze, celá řada expedic využívajících nejrůznější druhy přístrojů a technik odpovídající úrovni své doby.
S posledním údajem 8850 metrů a zejména tvrzením Číny, že hora má "jen" 8844 metrů, ale nejsou spokojeny nepálské úřady.
"Abychom zamezili všem nejasnostem, zahájili jsme nová měření," citoval deník Independent mluvčího nepálského ministerstva pro územní správu Gopála Girího. "Dnes máme technologii i patřičné zdroje, abychom vše zvládli sami. Bude to poprvé, co se tohoto úkolu zhostí sama nepálská vláda."
Zmatků okolo skutečné výšky hory, která byla do roku 1865 označována pouze jak Peak XV (Vrchol č. 15), bylo v minulosti více než dost.
Trigonometrické výpočty opírající se o teodolitická měření prováděná v roce 1854 bengálským matematikem Radhanátem Sikdárem potvrdily, že vrchol, kterému Nepálci říkají Sagarmátha, je skutečně vyšší než sikkimská Kančendženga. O té se vědělo, že má necelých 8600 metrů.
Ale teprve o osm let později oznámil tehdejší hlavní geodet pro Indii, sir Andrew Waugh, na základě údajů ze šesti měřicích stanic, z nichž každá byla vzdálena od vrcholu sto mil (160,9 km), že Everest je vysoký 29 002 stop (8839 metrů).
Na pár metrech nezáleží
Tento údaj platil až do padesátých let minulého století. Několik měsíců poté, co v květnu 1953 na vrchol vylezli sir Edmund Hillary a Tenzing Norkay, provedly nová měření z celkem dvanácti pozic ve vzdálenosti padesáti mil od hory indické úřady a stanovily výšku Everestu jako 29 028 stop (8848 metrů).
V roce 1992 použila společná čínsko-italská expedice jako první technologii GPS, která vrchol posunula ještě o metr výše. O sedm let později přidala další metr výprava vedená americkým horolezcem Bradfordem Washburnem.
S tím se ovšem nespokojila Čína, která pro pojmenování nejvyšší hory světa stále používá tibetský název Čomolungma. V roce 2005 přišla s novým údajem hovořícím o výšce 8844 metrů. Tým horolezců a výzkumníků tehdy ovšem připustil, že do celkové výšky nezapočítal ledovou čepičku spočívající na skalním výchozu na samotném vrcholu hory.
"Oba údaje (8850 a 8844 metrů) jsou správné," snaží se uklidnit vášně ředitel nepálského státního úřadu pověřeného mapováním krajiny Rádža Rám Čhatkúlí. "Žádné měření není konečné."
Stovky horolezců, kteří každoročně šplhají na nejvyšší horu světa, žabomyší válku Číny a Nepálu vesměs ignorují. Díky pohybům tektonických desek vyroste totiž Sagarmátha-Čomolungma každý rok o tři až pět milimetrů. Výška ledové čepičky se navíc mění podle ročního období a meteorologických podmínek na vrcholu.
Doug Scott, který byl v roce 1975 prvním Britem, jenž zdolal Everest, nad všemi spory a nejasnostmi okolo skutečné výšky hory mává rukou.
"Horolezcům je úplně jedno, jestli nějaká hora měří o pár metrů více nebo méně," říká.