K tomuto závěru dospěli analytici prestižního amerického Institutu pro studium války (ISW), který se zabývá ozbrojenými konflikty. Jeho výhledy do budoucnosti týkající se Ruska a Ukrajiny se opakovaně potvrdily.
Institut často jako první poskytuje informace o změnách na frontové linii na Ukrajině a tentokrát se zaměřil na směřování Ruska. "Připravují se na velký konflikt s NATO, který sice není za dveřmi, ale je pravděpodobný dříve, než mnoho vojenských analytiků očekává," uvádí ISW. Podle něj má režim Vladimira Putina k dispozici plán takzvané dlouhodobé finanční stability Ruska, který navzdory sankcím zajistí rozsáhlé zbrojení.
Představitelé západních rozvědek odhadují, že ruské zbrojovky nyní měsíčně vyrobí čtvrt milionu kusů dělostřelecké munice, což je třikrát více než Spojené státy a všechny evropské země dohromady. Na výrobě dronů se v Rusku už podílejí i továrny a firmy, které se před invazí zbrojením vůbec nezabývaly.
ISW také zaznamenal reformy ruské armády, které tento týden oznámil ministr obrany Sergej Šojgu. Dlouholetý Putinův spolupracovník řekl, že Rusko vytvoří čtrnáct nových divizí a šestnáct nových brigád. "Cílem těchto reforem je však spíše vybudovat dlouhodobé vojenské schopnosti Ruska vůči NATO," soudí institut.
Kapacita k útoku na NATO
Také někteří evropští politici a vojenští experti v posledních týdnech varovali, že nárůst ruských výdajů na zbrojení a přechod Ruska de facto na válečnou ekonomiku znamená přípravu na větší budoucí konflikt. Že se Kreml dívá dál za ukrajinský horizont.
"Vytvořit dostatek zásob zbraní a munice je jasný plán na pokračování války. Je to zřejmé i z rozsáhlých ruských nákupů zbraní z Íránu a Severní Koreje. Jde o dlouhodobý plán ruského prezidenta. Když Rusko anektovalo v roce 2014 Krym, Putin nařídil centrální bance vytvořit dostatečné bankovní rezervy. A loni se ruské vedení přizpůsobilo vývoji situace na Ukrajině a přešlo na válečnou ekonomiku. Připravuje materiál, zdroje a zbraně nad rámec války s Ukrajinou," řekl deníku Aktuálně.cz rumunský analytik a bývalý rumunský přidělenec v NATO Claudiu Degeratu.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen řekl, že Rusko bude mít zřejmě dostatečnou kapacitu k možnému útoku na některou členskou zemi NATO během tří až pěti let. Německý ministr obrany Boris Pistorius hovořil o pěti až osmi letech.
Finský premiér Petteri Orpo na summitu Evropské unie v Bruselu prohlásil, že Kreml nepochybně zbrojí na dlouhý konflikt se Západem a že evropské země nutně musejí navýšit své rozpočty na obranu. Polský prezident Andrzej Duda očekává "velké problémy" s Ruskem v letech 2026 a 2027, řekl v úterý v rozhovoru pro americkou televizi CNBC.
Připojil se k němu i náčelník generálního štábu polské armády Wieslaw Kukula. "Rusko očekává konflikt s NATO během následující dekády. Ruské vedení k tomu účelu buduje státní ideologii, vojenský potenciál a bude čekat na příležitost k útoku a oslabení Severoatlantické aliance," varoval polský generál.
Ruské výhrůžky
Střet může mít podobu konfrontace na moři či ve vzduchu mezi Ruskem a některými velkými státy aliance (USA, Velké Británie či Francie) nebo pozemního útoku na Polsko, Litvu či Lotyšsko.
"Potřebujeme změnit způsob našeho uvažování a přejít na válečnou ekonomiku. To znamená, že evropský obranný průmysl bude muset více riskovat a Evropská unie musí s pomocí zbrojařských firem navýšit kapacitu výroby," upozornil eurokomisař pro průmysl Thierry Breton.
Útokem na NATO mezitím opakovaně vyhrožují ruští představitelé. Místopředseda dolní komory ruského parlamentu Pjotr Tolstoj ve čtvrtek v rozhovoru pro francouzskou televizi BFMTV šokoval prohlášením, že Rusko zvažuje možnost jaderného úderu na Paříž a že by v takovém případě raketa s hlavicí letěla do Francie zhruba dvě minuty.
