Německo se po katastrofě v japonské Fukušimě v roce 2011 rozhodlo kvůli bezpečnosti postupně zastavit všechny své jaderné elektrárny. Provoz nyní sedmi fungujících elektráren má skončit do roku 2022.
Do roku 2031 musí experti najít vhodné místo, kde pohřbí dva tisíce kontejnerů vysoce radioaktivního odpadu. Jak uvedla profesorka Miranda Schreursová z Technické univerzity v Mnichově a členka národního týmu, který pomáhá s vyhledáváním místa pro uložení odpadu, musí jít o geologicky stabilní místo. Bez podzemních vod, bez rizika případného zemětřesení, mimo porézní horniny. A hlavně musí jít o místo, kde lidé žijící v jeho blízkosti, budou ochotní nebezpečný odpad, v hloubce minimálně jeden kilometr pod zemí, tolerovat.
V současnosti je radioaktivní odpad skladován v dočasných zařízeních. Většinou v blízkosti elektráren, ze kterých pochází. "Tato zařízení však byla navržena tak, aby zadržovala odpad jen několik desetiletí," uvedl pro CNN Schreursová.
Upozorňuje, že radioaktivní odpad vysoké úrovně je nejsmrtelnější svého druhu. Zahrnuje vyhořelé palivové tyče z jaderných elektráren. "Kdyby někdo otevřel kontejner s palivovými tyčemi, okamžitě by zemřel. Tyto pruty jsou velmi horké a je složité je bezpečně transportovat. Proto jsou uloženy v kontejnerech, kde se postupně řadu let ochlazují," vysvětluje odbornice.
Doufá, že už příští rok národní tým případné lokality vytipuje. "Je to mise, která přesahuje naše životy. Skladovací zařízení bude definitivně uzavřeno někdy mezi lety 2130 a 2170. A my tak musíme zároveň najít způsob, jak říci budoucím generacím, aby nechali úložiště spát, že zvědavost by v tomto případě rozhodně nebyla dobrá," doplňuje profesorka. Plány o případném exportu odpadu do zahraničí prý neexistují.
Lidé u jaderné skládky bydlet nechtějí
Profesorka Schreursová se neochotě lidí bydlet u skládky jaderného odpadu nediví. Připomíná problém s úložišti jaderného odpadu nízkého a středního stupně, které byly vybudovány v 60. a 70. letech v bývalých solných dolech Asse a Morsleben ve východním Německu. Odpad odtud musel být odvezen, protože úložiště už nesplňovala bezpečnostní standardy.
CNN připomíná také letitý boj obyvatel vesnice Gorleben v Dolním Sasku. Ti už 40 let protestují proti vybudování trvalého úložiště odpadu na vysoké úrovni v blízkosti jejich domovů. Plán oznámila vláda už v roce 1977, kdy se Gorleben nacházel v řídce osídlené oblasti západního Německa, blízko východoněmeckých hranic. Demonstrací tu bylo od té době nespočet.
Důl v Gorlebenu tak zatím nebyl pro jaderný odpad využit. "Pokud bychom nevedli tak velký, silný a letitý odpor, myslím, že bychom v solném dolu už odpad dávno měli," uvedl pro CNN jedenapadesátiletý Kerstin Rudek, který v Gorlebenu vyrostl a bojuje proti úložišti 35 let.
Podle CNN na světě funguje zhruba 400 jaderných elektráren, z nichž mnohé se blíží ke svému konci. Otázka, kam s jaderným odpadem, tak bude stále naléhavější.
