Berlín/Paříž - Desetitisíce lidí, kteří se nedostali do práce nebo marně čekají na svůj rychlík a především první faktické škody v řádech několika milionů eur. Přitvrdíme, vzkazují navíc odboráři.
Tak vypadá vůbec největší stávka v dějinách německé železnice.
Relativně nejlépe jsou na tom rychlíky, kterých jezdí zhruba dvě třetiny. Regionálních vlaků dnes vyjela polovina na západě země, na území bývalé NDR, kde jsou odbory silnější, je ale v provozu jen 15 procent spojů.
V mnoha městech nejezdí ani povrchová kolejová doprava, například v Berlíně jezdí linky S-Bahnu jen jednou za hodinu.
Kritická je situace v nákladní dopravě, která stojí z padesáti procent. Některé automobilky již přešly na utlumení výroby, protože nejsou dostatečně předzásobeny díly.
Potíže má také hamburský přístav, odkud denně vyjíždí na dvě stovky nákladních vlaků naplněných kontejnery.
Železničářské odbory GDL jsou navíc s vedením Německých drah (DB) stále na ostří nože. Šéf GDL Manfred Schell navíc v televizi ARD pohrozil, že by se třídenní stávka mohla rozrůst na neomezenou.
"Kdybychom teď ustoupili, byly by hospodářské škody ještě vyšší," zdůraznil předseda představenstva DB Karl-Friedrich Rausch.
Strojvedoucí požadují po drahách zvýšení mezd, a to až o 31 procent.
Stávka veřejné dopravy dnes paralyzuje také Francii, kde do směny nenastoupila polovina zaměstnanců státních drah SNCF. Ke strojvedoucím se tu přidalo také pařížské metro a některé státní instituce. Důvodem jsou reformy penzijního systém, které ohlásil prezident Nicolas Sarkozy.
