Německo se po desetiletích, kdy pouze přihlíželo mocenskému soupeření velmocí, ocitá ve výjimečné roli. Svět se tentokrát obrací s žádostí o pomoc na Berlín.
Vyřešit všechny problémy je nemožné
Většina evropských představitelů doufá, že již příští rok bude s přispěním německé kancléřky Angely Merkelové vyřešena krize kolem evropské ústavy. Evropská země, která nemá právo veta v Radě bezpečnosti OSN, hraje zásadní roli také při jednání o íránském jaderném programu. Dávní soupeři Rusko a Spojené státy zase doufají, že "nestranné" Německo vyřeší řadu jejich sporů, ať už jde o Blízký východ či rozšíření Severoatlantické aliance.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Německé reformy se hnuly kupředu
- Němci vymírají, mají nejmíň dětí na světě
- Merkelové končí "doba červených koberců"
- Evropští lékaři, do ulic! Jde o platy
Před německým přetížením a přehnaným očekáváním zahraničních mocností však varuje předseda zahraničního výboru německého parlamentu Ruprecht Polenz. "Již nyní jsme dosáhli 90 procent našich kapacit. Vyřešit všechny problémy se nám nemůže povést," tvrdí Polenz v německém deníku Spiegel.
Superhrdinka Merkelová
Z Angely Merkelové se během pár měsíců stala nová hvězda mezinárodní diplomacie. "Merkelová má charakter, což je mezi představiteli států výjimečné," tvrdí francouzský prezident Jacques Chirac. "Je schopna naslouchat, analyzovat a učinit patřičná rozhodnutí."
Za "chytrou a schopnou" považuje německou kancléřku také americký prezident George Bush.
Podle slov koordinátora německo-americké spolupráce na ministerstvu zahraničí Karstena Voigta nejde jen o pochlebování, ale o pragmatickou diplomatickou hru. Washington totiž hledá silného spojence v Evropě. "Jakmile zjistili, že Británie je již nepodpoří, vzpomněli si na Německo," prohlásil.
Celé Německo se přesto ptá: "Nejsou naděje vkládané do Merkelové příliš velké?"
Němečtí politici i média vidí celou věc realisticky a upozorňují na to, že jejich země nebude schopna splnit očekávání mezinárodního společenství, což povede k deziluzi. "Merkelová nemůže naplnit očekávání a stát se superhrdinkou," tvrdí jeden z jejich poradců. "Není v lidských silách vyřešit všechny stávající problémy."
Její silná pozice má navíc co do činění se slabinami ostatních. George Bush kvůli válce v Iráku čelí historicky nejnižší podpoře veřejnosti. Francouzi považují Chiraka za nevýrazného a marně hledají charismatičtějšího nástupce. Stejně tak řeší vnitropolitickou krizi britský premiér Tony Blair, jehož odchod z premiérského postu se očekává již příští rok.
Euroústava, Rusko i Írán
Podle sociálního demokrata Martina Schulze se Německo přestalo chovat jako národní stát a stala se z něj vedoucí evropská mocnost.
"Z Německa se stal hlavní vyjednavač mezi Východem a Západem," prohlásil.
Německo tak bude mít hlavní slovo při řešení krize kolem euroústavy, íránského jaderného programu i vztahů mezi Moskvou a Washingtonem.
Hlavní evropští představitelé se již v Bruselu dohodli, že Německo přijde s novou strategií, jak naložit s euroústavou. Mělo by se tak stát během německého předsednictví, tedy ještě předtím, než se vlády nad Evropskou unií ujme "euroskeptická" Francie.
Podle Merkelové však kosmetické změny ústavy nic nevyřeší a je třeba odložit současný návrh a začít odznovu. Německý spojenec a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker je přesto opatrný. "Neměli bychom Německo příliš zatížit ústavou," prohlásil.
Evropa i Spojené státy stejně tak doufají, že Německo přinutí Moskvu, aby přijala členství postsovětských republik (Gruzie a Ukrajiny) v NATO, urovnala vztahy s kavkazskými republikami, navázala spolupráci s Evropou v otázkách energetiky a spolupracovala s mezinárodním společenstvím v otázkách íránského jaderného programu.
Merkelová je přitom v postoji k Rusku pragmatická. "Budeme závislí na ruském plynu dlouhou dobu," prohlásila a posvětila tak stavbu podmořského plynovodu z Ruska. Washington navíc nutí k tomu, aby přijal velmocenské postavení Ruska na Blízkém východě.
