Slavných stadionů, patřících do kategorie takzvaných fobtalových chrámů, stojí celá řada. Londýnský Wembley, Maracaná v Rio de Janeiru, Nou Camp v Barceloně a některé další.
Žádný z nich ale nemá tak bohatou historii jako největší sportovní stánek Německa.
Na olympijském stadionu se výrazně "podepsaly" obě světové války, nacistický režim Adolfa Hitlera, následná okupace západními spojenci, studená válka a pak i sjednocení Německa.
V úterý se začne nová kapitola stadionu, ke svému prvnímu zápasu na jeho trávník vyběhnou fotbalisté Brazílie a Chorvatska. 9. července bude tento trávník sledovat celý svět, protože právě tady se odehraje finále a tady bude korunován nový světový šampión.
Přitom nechybělo mnoho a nejstarší z dvanácti stadionů, na kterých se v pátek zahájené mistrovství hraje, vzal za své. Po sjednocení Německa padaly návrhy, aby byl kvůli své provázanosti s nacistickou érou srovnán se zemí a na jeho místě - či dokonce na úplně jiném místě - postaven stadion nový.
Nestalo se, veterán přežil.
Velká událost po 70 letech
A je svědkem velké sportovní události 70 let poté, co se v Berlíně konaly v srpnu 1936 poslední předválečné olympijské hry. Spolu s hrami v Moskvě v roce 1980 jde o nejkontroverznější olympiádu v dějinách.
Nacistický režim ji pojal jako svojí propagaci a Hitler sledoval závody ve VIP lóži, zbudované speciálně pro něj.
Německo tehdy získalo nejvíce medailí, ale teorii o nadřazenosti Árijců poněkud zpochybnil ziskem čtyř zlatých medailí americký černošský atlet Jesse Owens.
Stadion Němci speciálně postavili pro olympiádu, ve třicátých letech byl největší na světě. O nutnosti postavit největší a nejvelkolepější sportovní stánek tehdy přesvědčil Hitlera šéf nacistické propagandy Joseph Göbbels.
O rok později byl stadion svědkem do té doby nevídaného shromáždění. Projevy Hitlera a Mussoliniho poslouchalo v ochozech a přilehlých prostorách statisíce lidí, možná až milion.
Kde asi seděl Führer
Německý sociolog Günter Gebauer patří mezi ty, podle nichž olympijský stadion nemá v moderním demokratickém Německu co dělat.
"Tu historii tam pořád vnímáte, ten nacistický styl architektury dosud nezmizel. Věže působí, jako kdyby patřily k nějaké pevnosti. Když na stadion vstoupíte, jistě vám to nedá se v duchu nezeptat, kde asi seděl Führer," míní Gebauer.
Poblíž dnešního stadionu stával ještě jeho předchůdce, kde se měla konal olympiáda už v roce 1916. Kvůli první světové válce se samozřejmě neuskutečnila.
V roce 1945 měl stadion neuvěřitelné štěstí. V moři ruin, sutin a prachu zůstal po pádu Berlína jednou z mála velkých staveb, které nebyly totálně zničeny.
V době poválečné správy Berlína čtyř mocností (SSSR, USA, Británie a Francie) se dostal do britského sektoru.
Velitelství a hlavní záklandu svých jednotek si Britové udělali právě v olympijském komplexu.
Za studené války přijel tým NDR
Rozdělení Berlína studenou válkou poznamenalo i stadion. V západní části města na dlouho zůstal poněkud v izolaci od hlavního dění ve sportovním světě. Až po téměř třiceti letech se dočkal zásadnější rekonstrukce před mistrovstvím světa v roce 1974, jehož pořadatelství připadlo Západnímu Německu.
Los si zažertoval a svedl tady dohromady vzhledem k tehdejšímu politickému uspořádání Německa i světa dohromady bizarní dvojici.
Německá demokratická republika, která se začínala kousek od stadionu za berlínskou zdí a ostnatými dráty, tady nastoupila proti Chile, kde několik měsíců předtím generál Pinochet svrhl režim sympatizující s východoevropským komunistickým blokem.
Změnil se stadion i Berlín
Po sjednocení se rozpoutal boj mezi příznivci zachování stadionu a jeho zbourání. Díky vítězství těch prvních tak uvidí stařičký stadion, v letech 2000 až 2004 rekonstruovaný, finále mistrovství světa.
Berlín se na to těší. Velkoplošná obrazovka na sledování všech zápasů visí i na Braniborské bráně v centru města. Vedení metropole zdůrazňuje, že dnešní Berlín je jiný než ten před sedmdesáti lety.
"Je to příležitost ukázat světu Berlín v pozitivním světle. Příležitost, která se naskytne jen jednou za život," řekl novinářům starosta města Klaus Wowereit.
Minulost se ale znovu a znovu připomíná, a to nejen architekturou či sochami ze třicátých let, které stánek stále zdobí. Minulý týden objevil zahradník v těsné blízkosti stadionu nevybuchlou minu ze druhé světové války. Policisté museli evakuovat centrum pro novináře.
