Konkrétní dobu trvání kontrol závěrečný dokument z jednání neuvádí, zdůrazňuje ale, že unijní azylová reforma má za cíl výrazné omezení nelegální migrace, přísné kontroly a registrace migrantů na vnějších hranicích EU.
Na takřka devítihodinovém jednání se politici dohodli také na novém rozdělení nákladů na žadatele o azyl, omezení sociálních výhod pro migranty či urychlení postupu azylových procedur.
Německo obnovilo hraniční kontroly s Českem, Polskem a Švýcarskem 16. října, tehdy také o dalších šest měsíců prodloužilo kontroly s Rakouskem, které byly zavedeny už v roce 2015. Ministryně vnitra Nancy Faeserová pak 25. října oznámila, že Berlín s první zmíněnou trojicí zemí kontroly prodlouží o 20 dní. Následně se podle ní mělo zvažovat prodloužení o tři měsíce.
"Tyto kontroly vnitřních hranic zůstanou zachovány," uvádí dokument schválený dnes Scholzem a lídry spolkových zemí. Materiál rovněž vysvětluje, že Německo se ke kontrolám rozhodlo kvůli tomu, že ostraha vnějších hranic EU není účinná. "Vzhledem k tomu, že zlepšené kontroly nejsou po celé vnější hranici, byla na vnitřní hranici Spolkové republiky Německo se sousedními státy přijata účinná policejní opatření," uvádí závěry jednání.
Kontroly nejsou plošné po celé délce německých hranic, ale pouze na vybraných místech. V případě pomezí s Českem hlídkuje německá policie mimo jiné na dálnici mezi Prahou a Drážďany.
Premiéři se s kancléřem domluvili rovněž na novém financování péče o migranty. Regiony místo paušální částky navrhovaly automatický mechanismus, který by finance ze spolkového rozpočtu na azylová řízení uvolňoval podle počtu migrantů. Podle Scholze bude vláda v Berlíně platit 7500 eur (přes 180 tisíc korun) za jednoho běžence ročně. Podle říjnové shody premiérů to ale mělo být nejméně 10 500 eur ročně.
