Berlín - Hitler byl velký politik a imigranti v Německu jsou zloději a příživníci. To jsou jen některé z výroků, kterých se dopustili předáci neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD).

Radikálové z NPD přesto fungují a dokonce podle expertů platí až 40 procent svých výdajů z peněz německých daňových poplatníků.

Jak je to možné? Neonacisté mají totiž v zemských parlamentech celkem 14 poslanců: 8 v Drážďanech a 6 ve Schwerinu, metropoli Meklenburska-Předního Pomořanska.

Zákonný příspěvek za zisk ve volbách jim tak vynáší ročně 1,6 milionu eur. A právě s tím by teď měl být konec.

Zemští ministři vnitra budou až do konce týdne v rámci každoroční ,,jarní klauzury" debatovat, jak radikály právními prostředky zablokovat. Z braniborských lázní Bad Saarow, kam se šéfové vnitra sjeli, by měl vzejít plán na finanční odsřihnutí národovců od peněz ze spolkové kasy.

Proč ale rovnou NPD nezakázat? Pokus už tu byl: před pěti lety zákaz strany projednával Ústavní soud. Kauzu ale zastavil z procesních důvodů. Ukázalo se totiž, že každý sedmý člen NPD je zároveň placeným agentem rozvědky, a jeho výpověď by tak nemusela být věrohodná.

Ministři za CDU tak nyní pověřili státoprávního experta Volkera Eppinga, aby nalezl na NPD páku v podobě ztráty financí. ,,Existují možnosti formulovat odpovídající změnu v ústavním článku," citovala právníka agentura DPA.

Monitorovat nestačí. Berlín chce teď sáhnout neonacistům na finance. | Foto: Blahoslav Hruška

Strany by tak musely dokládat, že peníze ze státní kasy plynou skutečně na demokratickou činnost neodporující ústavě.

Místo křiklounů tišší propagandisté

NPD si je podobných tahů vědoma, a proto v posledních letech změnila taktiku. Namísto ukřičených demonstrací volí raději cestu postupné ideologické práce s mládeží. Často pod hlavičkou spřízněných organizací vede například dětské tábory nebo zájmové kroužky.

Posiluje také její postavení na komunální úrovni. Národovci mají velký vliv například v Saském Švýcarsku, tedy v těsné blízkosti českých hranic.