Berlín - Německo si chce pořádně posvítit na zneužívání podpory z nezaměstnanosti. Úřady práce totiž budou smět kontrolovat i účty svých klientů.
V určitých případech o tom dokonce nebudou muset úředníci dotyčného nezaměstnaného ani informovat. Detektivní pravomoci, které úřady práce získají, vyplývají z reformy daně z příjmu.
Kolik berou němečtí nezaměstnaní
Základní sazba podpory (tzv. ALG II) je 347 eur měsíčně, rodina se dvěma dětmi pobírá 1040 eur. K tomu stát platí ještě "přiměřené bydlení". V Berlíně je to pro jednotlivce byt do velikosti 50m 2 a maximálním nájmu 360 eur (resp. 90 m2 pro rodinu s dětmi a 619 eur činže). ALG II, do níž ale spadají i sociální dávky, pobírá 5,1 milionů Němců.
Spolková vláda očekává, že prohledávání kont bude stále častější. "Povede to k nárůstu žádostí o nahlédnutí do konta," citoval list Stuttgarter Nachrichten mluvčího spolkového ministerstva práce a sociálních věcí.
Pět milionů Němců na podpoře
Systém dávek z nezaměstnanosti, přezdívaný v Německu podle svého navrhovatele Hartz IV, byl v minulosti často kritizován za příliš benevolentní rozdělování podpor. Více než 5 milionů Němců, kteří podporu pobírají, je podle odborníků příliš.
Systém tak vytváří tzv. šedou ekonomiku. Nezaměstnaní totiž často pobírají podporu a vedle toho načerno pracují, aniž by za ně zaměstnavatelé platili pojištění a daně.
Třikrát a dost
Již loni proto úřady práce sáhly v Německu k ostřejším kontrolám. Kdo chce pobírat podporu, musí přiznat svůj majetek. Ani opakované odmítnutí nabízené práce se nevyplácí. Pokud klient neuvede vážný důvod, hrozí mu za třetí ignorování nabídky úplné zrušení dávek.
Expertní rada také loni na podzim doporučila spolkové vládě, aby základní částku na podporu snížila a zároveň daňově zvýhodnila příležitostné výdělky.
