Berlín - Nestává se příliš často, aby v Německu tak rozdílné strany jako postkomunistická PDS, Strana zelených a liberální FDP táhly za jeden provaz.
Teď k tomu ale mají podle svých slov pádný důvod: špatně střežené americké jaderné hlavice v zemi.
Podle interní studie amerického letectva, kterou na svém blogu zveřejnila Federace amerických vědců (FAS), totiž většina jaderných skladišť v Evropě, včetně těch německých, neodpovídá ani těm nejnižším bezpečnostním kritériím Pentagonu.
I když zpráva žádné konkrétní lokality neuvádí, problémy se vyskytují téměř u všech. Patří mezi ně nedostatečné oplocení, příjezdové cesty ve špatném stavu nebo rozpadající se budovy samotných skladišť.
"Atomové zbraně jsou v Německu přežitkem studené války a musí pryč," řekl listu Berliner Zeitung šéf FDP Guido Wersterwelle.
Společně se zeleným exministrem životního prostředí Jürgenem Trittinem a šéfem frakce postkomunistů Gregorem Gysim se pak shodli, že by kancléřka Merkelová měla požadovat jejich stažení.
"Vůbec nejlepší by bylo nechat je sešrotovat," dodal Gysi.
Skoncovat s jadernými zbraněmi chce také část vládních sociálních demokratů.
Křesťanští demokraté naopak skladiště amerických bomb obhajují. "Nemůžeme se jich zbavit, dokud budou jaderné zbraně existovat. Mimo jiné proto, že nás také chrání," řekl zahraničněpolitický expert CDU Eckart von Kladen.
V Německu je celkem jedenáct skladišť jaderných hlavic, všechna pravděpodobně na základně Büchel v pohoří Eiffel. Odhaduje se, že tu může být až dvacet atomových bomb.
Celkově mají USA v šesti evropských zemích (včetně Turecka) odhadem 200-350 atomových zbraní, konkrétně bomb typu B-61. S výjimkou Itálie a Velké Británie jsou případnými nosiči zbraní stíhačky národních armád operujících v rámci NATO.
Čtěte v souvislostech: Základně USA v Německu hrozil anonym bombou
