Rozhodnutí by mělo vzejít už příští měsíc z jednání Evropské rady, kde se sejdou šéfové států a vlád.
"Jsem přesvědčená, že Evropská rada vyšle tento signál," řekla podle listu Financial Times německá ministryně Baerbocková ve čtvrtek v Berlíně před diplomaty, politiky a analytiky na konferenci o budoucnosti EU.
Baerbocková tím zvýšila šance Ukrajiny, že se země čelící od loňska brutální ruské agresi dočká v prosinci kýženého verdiktu. Už příští týden Evropská komise zveřejní důležité podklady - hodnocení technické připravenosti Kyjeva na takový krok. Rozhodující bude ale politické stanovisko lídrů unie. Se zahájením rozhovorů s Ukrajinou bude muset souhlasit všech sedmadvacet států.
Německá ministryně ze strany Zelených označila rozšíření EU za "geopolitickou nutnost". Svoje vystoupení zaměřila na změny v chodu unie, které budou muset kvůli novým členům přijít. Většina zemí zdůrazňuje nutnost reforem, méně jasná je ale shoda, které změny přesně to budou muset být.
Nejčastěji se v této souvislosti mluví o omezení práva veta při hlasování v EU, zejména v oblastech zahraniční a bezpečnostní politiky, a snížení počtu komisařů. V současnosti platí princip jeden stát - jeden eurokomisař. Zvažovanou variantou je, že by část zemí neměla pokaždé svého zástupce v komisi.
Baerbocková nastínila před hráči v evropské politice vstupní německé požadavky. "Země jako moje, Německo, by mohla říct: Jsme připraveni oželet svého eurokomisaře na nějaký čas," řekla ministryně.
"A měli bychom přijímat víc rozhodnutí většinovým hlasováním, počínaje zahraniční politikou přes finanční záležitosti EU," pokračovala Baerbocková.
Německá šéfka diplomacie připustila, že v takovém případě mohou být státy přehlasovány tam, kde nyní platí jednomyslnost, a tedy právo veta každého státu. Podle ní ale není jiná cesta. "Je to čistá matematika. V unii s třiceti šesti a více vety se riziko blokace stane nezvladatelné," dodala politička.
Na přijetí do Evropské unie čeká i několik dalších států, nejen Ukrajina. Jde o šest západobalkánských zemí a také Turecko, jeho zájem o členství ale opadl. Spolu s Ukrajinou pak loni získaly statut kandidátského státu Moldavsko a Gruzie. Odtud číslo 36.
Německu coby největší zemi unijního svazku se budou snáz vytvářet koalice, aby při většinovém hlasování neskončilo mezi přehlasovanými. Menší státy včetně Česka se naopak ztráty veta právě kvůli tomu bojí a odmítají na takovou změnu přistoupit.
Baerbocková na konferenci řekla, že si to německá vláda uvědomuje. Sestavila podle svých slov "skupinu deseti" zemí, kde jsou zastoupeny hlavně menší státy EU a debatuje se v ní o tom, jak minimalizovat jejich obavy.
Česko ve zmíněné skupině podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (za STAN) není. Důvodem, proč Berlín Česko neoslovil, může být fakt, že česká vládní pozice k vetu zatím není žádná a jednotlivé strany se v názoru rozcházejí. Zatímco ODS omezení jednomyslnosti odmítá, TOP 09, STAN a Piráti jsou pro.
Video: Urážky, sprosťárny, lži, to je Babiš. Totalita je pro něj fajn, říká ministr Dvořák (27. 9. 2023)
Článek vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky v rámci společného projektu redakcí aktualne.cz, HN, drbna.cz a voxpot.cz
