Předpokladem, na kterém se tři německé politické strany shodly, je, že dřívější odklon od uhlí nesmí ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny. Zároveň se musí zmírnit dopady na zaměstnance uhelného sektoru. S tím mají Německu pomoct miliardy eur z fondů Evropské unie.
Jenže rozhodnutí nové německé vlády ohrožuje zbývající uhelné státy v Evropě, hodnotí analytici berlínského thin
k-tanku Ember. Pokud své plány nepřehodnotí například i Česko, bude v roce 2030 skoro pětina evropské elektřiny z uhlí vyrobena právě v tuzemsku, píše se v analýze, kterou má deník Aktuálně.cz k dispozici.
"Opozdilci budou čelit vysokým cenám elektřiny a rostoucímu tlaku, aby jednali kvůli zhoršující se klimatické krizi," tvrdí analytik Emberu Charles Moore a odkazuje se při tom hlavně na rostoucí ceny emisních povolenek.
Největší podíl výroby elektřiny z uhlí připadne za devět let na Polsko, společně s Českem a Bulharskem budou tyto tři státy "odpovědné za více než 95 procent plánované výroby elektřiny z uhlí v EU", spočítali experti. Nepatrný podíl připadne také Chorvatsku, Rumunsku a Slovinsku, které zatím s uhlím v tomto časovém horizontu také počítají.
Německo není jediné, kdo své plány na ukončení těžby a výroby elektřiny z uhlí urychluje. "Za necelé dva roky … se plánovaná výroba elektřiny z uhlí v roce 2030 v EU snížila o více než polovinu," hodnotí experti. V neděli definitivně zavřelo poslední uhelnou elektrárnu Portugalsko, a jako čtvrtá země v EU tak přestalo elektřinu z uhlí vyrábět úplně.
Výrazně pomaleji postupuje právě Česko, Polsko a Bulharsko. Podle dat Energetického regulačního úřadu loni v Česku připadalo na uhlí 36 procent vyrobené elektřiny, na obnovitelné zdroje 13 procent. Většinu proudu tu vyprodukují jaderné reaktory.
Čtvrté je ve spalování uhlí z celé EU právě Německo. Tamní končící konzervativní vláda nicméně ještě několik měsíců před parlamentními volbami zpřísnila cíle pro snižování vypouštěných emisí skleníkových plynů, ke kterým uhelné zdroje přispívají. Do roku 2030 musí německé emise poklesnout o 65 procent ve srovnání s rokem 1990.
Plyn jen do roku 2040
V Německu vlastní zprostředkovaně několik dolů a uhelných elektráren Energetický a průmyslový holding (EPH) českého miliardáře Daniela Křetínského a také PPF Investments, kterou po zesnulém Petru Kellnerovi převzal Tomáš Brzobohatý. EPH až dosud počítal s tím, že uhlí přestane spalovat do roku 2030 ve všech zemích, kde působí - právě s výjimkou Německa.
"Budoucí spolková vláda dává v sázku bezpečnost a cenovou dostupnost dodávek energie, za které nese odpovědnost, stejně jako úspěšný strukturální rozvoj v uhelných regionech, kterým bere čas a motivaci k tomu, aby mohly pomáhat utvářet změny," zareagoval na oznámení Helmut Rendez, předseda představenstva firmy LEAG, přes kterou Křetínský německé elektrárny vlastní.
Koncern RWE, který provozuje uhelné elektrárny hlavně v západním Německu, už dříve označil odklon od uhlí k roku 2030 za možný. "Pokud velmi zrychlíme tempo rozšiřování zdrojů obnovitelné energie a postavíme velký počet plynových elektráren," dodal generální ředitel RWE Markus Krebber v rozhovoru pro list Rheinische Post.
Evropská unie v dohledné době nejspíš označí zemní plyn jako palivo vhodné pro složité období přechodu k obnovitelným zdrojům - slunci, biomase nebo větru. Jasno by mělo být do konce listopadu. Také koaliční smlouva nové německé vlády zdůrazňuje, že zemní plyn musí být jen přechodovým palivem.
Společnost RWE a zprostředkovaně také holding Daniela Křetínského měly dostat za konec spalování uhlí do původního termínu v roce 2038 odškodné od Německa v přepočtu 113 miliard korun. Oprávněností takového příspěvku se zabývá Evropská komise. Jak se na nárocích firem projeví nynější změna termínu, zatím není jasné.
V Německu chce EPH nahrazovat uhelné doly větrnými a fotovoltaickými elektrárnami, kromě toho plánuje vyrábět elektřinu z vodíku.
Drahé emisní povolenky
Spalování uhlí i využívání zemního plynu uvolňuje do atmosféry emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů. Ty pak přispívají ke změnám klimatu a častějším extrémním projevům počasí.
Odborníci zabývající se zelenou transformací české energetiky podporují, aby se spalováním uhlí skončilo dříve než v plánovaném roce 2038 také Česko. Podle nich to bude výhodnější i finančně. Důvodem jsou hlavně rostoucí ceny emisních povolenek, které si musí výrobci "špinavé" elektřiny nakupovat. Jejich hodnota, kterou určuje systém obchodování založený na aukcích, se pohybuje okolo 70 eur (asi 1800 korun) za tunu skleníkových plynů. V budoucnu se podle analytiků vyšplhá v přepočtu na 2500 korun za tunu. Zdražovat tak bude i elektřina z fosilních zdrojů.
Naopak kritici současného nastavení emisních povolenek zdůrazňují, že jejich rostoucí ceny dokazují, že Evropská unie příliš rychle uzavírá zdroje, za které nemá náhradu - tedy hlavně ty uhelné.
Česká zelená transformace
Česko zatím selhává ve snaze splnit cíle na pokles emisí skleníkových plynů. A to i v těch, které si samo určilo v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. K takovému závěru došel letos v únoru tým vědců z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení v Praze. "Abychom klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili," zdůrazňuje Michaela Valentová, vedoucí týmu. Například současné české investice do obnovitelné energie se budou muset podle výsledků studie zešestinásobit.
Právě ČVUT tento týden společně s konzultanty z Německa představilo šest konkrétních opatření, na která by se Česko mělo zaměřit. Patří mezi ně urychlení oprav rodinných domů, aby byly méně náročné na spotřebu elektřiny, podpora pořizování elektromobilů do firemních vozových parků nebo víc volných ploch pokrytých solárními panely - na střechách nebo zemědělské půdě.
