Dillí - V den, kdy začíná Peking odpočítávat přesně jeden rok do zahájení letních olympijských her v Číně, vyšly tisíce Tibeťanů žijících v indickém exilu do ulic hlavního města Dillí.
Tibeťané, mezi nimiž nechyběli ani buddhističtí mniši nebo ženy v tradičním oblečení, chtěli upozornit na porušování lidských práv v jejich rodné zemi.
"Podstatou olympiády je rovnost. Jenže v Tibetu žádná rovnoprávnost neexistuje," uvedl během doposud největšího protičínského protestního shromáždění Tibeťanů v exilu organizátor pochodu Kalsang Godrukpa, prezident tibetské Rady mladých.
Čína začala odpočítávat. Do olympiády zbývá rok. ČTĚTE ZDE
Demonstranti mávali žlutými čepicemi a tibetskými vlajkami a nesli obří portréty Dalajlamy - duchovního vůdce Tibetu.
Utlačovaná kultura
Podle organizace Amnesty International Čína omezuje svobodu tibetského lidu a utlačuje jeho kulturu. Čína však oponuje tím, že chce do chudé oblasti přinést rozvoj.
Čtěte více: Do Tibetu míří dvakrát víc lidí než loni. Hlavně z Číny
"Svět nás uslyší a podpoří. A pokud to svět udělá, Čína nás bude poslouchat," uvedl třiačtyřicetiletý protestující Tsetan Ngodup pro agenturu Reuters.
Středeční protest přišel v den, kdy se čtrnáct Tibeťanů držících hladovku probudilo do 32. dne bez jídla. Požadují po Číně například důkaz, že Pančen Lama - jejich druhý nejvyšší duchovní vůdce, kterého Čína drží v izolaci - je naživu.
Hladovkáře vyzval sám Dalajlama, aby svůj protest ukončili. Označil jejich počínání za statečné, ale uvedl, že více mrtvých Tibeťanů Čínu neoslabí.
Čínské jednotky vpochodovaly do Tibetu v roce 1950. Od té doby vládne himalajskému království Peking. Přes 100.000 Tibeťanů uteklo do Indie, včetně Dalajlamy, který musel prchnout po potlačeném povstání v roce 1959.
