Praha - Izraelský útok s proklamovaným cílem oslabit pozice radikálů v Gaze si podle statistik udávaných agenturou Reuters vyžádal už téměř 700 obětí mezi Palestinci. Na izraelské straně za stejnou dobu zemřelo sedm vojáků a čtyři civilisté.
Proč se Izrael přes varování mezinárodních organizací nezdráhá útočit na oblast, která je jedním z nejhustěji osídlených míst na světě? Jaké jsou jeho cíle? A mohou být jeho akce, které si vyžádaly krutou daň nejen mezi palestinskými radikály, ale i mezi nevinnými civilisty, označovány za válečné zločiny?
Těmito otázkami se v první části obsáhlého rozhovoru pro Aktuálně.cz zabýval izraelský velvyslanec v České republice Jaakov Levy.
Druhá část rozhovoru: Palestinci počet obětí nafukují, říká izraelský velvyslanec
Žádné příměří, žádné podmínky
A.cz: Jaké jsou podmínky Izraele pro uzavření příměří? Můžete je bod po bodu přiblížit?
Levy: Ani jeden z těchto termínů nepoužíváme. Tomu, co jsme měli dříve (příměří s Hamásem platící od 19. června do 19. prosince - pozn. red.), říkáme "stav klidu" (state of calm), nešlo o příměří (truce) ani o zastavení palby (ceasefire), protože to nebylo sjednáno mezi jednotlivými stranami přímo. Nevidíme totiž rovnocennost mezi Izraelem coby státem, který respektuje mezinárodní právo a normy, a Hamásem - nestátním činitelem, který byl označen Evropskou unií i vaší zemí za teroristickou organizaci.
Ani neklademe žádné podmínky. Cílem operace je změnit rovnováhu, kdy od vyklizení Gazy izraelskou armádou před třemi lety Hamás beztrestně ostřeluje izraelské vesnice a izraelská města. To znamená (že si chceme vynutit) zastavení bombardování izraelských měst a vesnic i přezbrojování výbušninami a raketami, které skrze tunely na Sinaji proudí z Teheránu. A pouze když bude ustaven věrohodný, stabilní a ověřitelný mechanismus, bude operace skončena a v oblasti zavládne stav klidu.
A.cz: Jak ten mechanismus bude fungovat v praxi?
To je přesně to, co se v těchto dnech zkoumá, a je trochu brzo na to, abych to specifikoval. Řeknu vám, co nehledáme. Ani deklaraci některé ze stran, která bude druhý den zrušena, ani jednostrannou rezoluci tělesa jako Rada bezpečnosti OSN, kde mohou mít Arabové většinu, ani dočasné příměří, které by odstartovalo tuto situaci znovu. Hledáme věrohodné aktéry, kteří by ustavili tyto mechanismy. Podobné - ale i trochu rozdílné - těm mechanismům, které operují na hranici s Libanonem.
A.cz: Můžete upřesnit, kdo by mezi těmi aktéry měl být?
Ne, to nemohu. Jednáme s několika stranami.
Konec s raketami?
A.cz: Podobnou operaci jsme už ale v minulosti viděli a vysílání raket ze strany Palestinců nezabránila.
Ne v Gaze.
A.cz: Před dvěma lety (Operace letní déšť, která předcházela válce s Libanonem - pozn. red.).
Ne v takovém měřítku.
A.cz: Domníváte se, že toto je tedy v povaze zcela rozdílná operace, která může zastavit vysílání raket jednou provždy?
Velmi doufáme, že skoncujeme s vysíláním těchto raket, které jsou vystřelovány na Izrael, a pokud s nimi neskončíme zcela - protože zde může být vždy odpadlická skupina, která sem tam vystřelí nějakou raketu - chceme skoncovat se situací, kdy se Hamás a Islámský džihád domnívají, že mohou beztrestně bombardovat izraelská města a vesnice. A připomínám, že jsme po mnoha útocích mnoha sebevražedných atentátníků roku 2002 podnikli operaci na Západním břehu, která situaci dramaticky zlepšila (Operace obranný štít - pozn red.).
Jaakov Levy
- Narodil se v Anglii v roce 1946 a do Izraele odešel s rodiči ve věku tří let
- Vystudoval mezinárodní vztahy a obchodní administrativu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě
- Od roku 1969 pracuje pro izraelské ministerstvo zahraničí
- Střídavě působil v Izraeli a na zahraničních misích, mimo jiné v USA, Itálii a při OSN v Ženevě
- Velvyslancem v Česku je od 15. dubna 2008
Jedním z dalších cílů operace v Gaze je také oslabení extremistů jako Hamás, což doufáme nepřímo podpoří umírněné - Abú Mazena (palestinský prezident Mahmúd Abbás - pozn. red) a legitimně zvolené palestinské vedení.
Mise EU - málo konkrétní
A.cz: Při jednáních delegace EU v Izraeli, kterým jste byl přítomen, EU přišla s nabídkou pozorovatelů, kteří by monitorovali příměří. Proč ji Izrael odmítl?
Aniž bych šel do detailů vyjednávání, tak delegace Evropské unie se necítila v této chvíli oprávněná přicházet se specifickými návrhy. Delegace mluvila v obecných termínech o krizi a svých znepokojeních, o humanitárních aspektech. Probrala s námi možné řešení, které by v našem pohledu vytvořilo mnohem stabilnější situaci a posílilo umírněné (Palestince). Otázka pozorovatelů - mimochodem tento termín rovněž nepoužíváme - tvořila pouze jeden aspekt možného uspořádání, a nikoli konkrétní návrh.
A.cz: Co je špatného na pozorovatelích? Mohou například zjistit pravdu, či chcete-li základní informativní rámec toho, co se děje.
Pozorovatelé nejsou schopni vynutit si změnu. A nemyslím si, že by jednotlivým stranám šlo o zjištění pravdy, každá z nich bude přicházet s vlastními tvrzeními.
A.cz: Ve stejnou dobu jely na místo jednat o situaci tři delegace. Evropská, francouzská a ještě Tony Blair coby představitel Kvartetu (EU, OSN, Rusko, USA). Myslíte si, že je vhodné, aby EU hovořila při takových příležitostech několika hlasy?
Není věc Izraele, aby o tomto rozhodoval. Formálně je oficiálním partnerem EU vedená Českou republikou, ale my vedeme dialog se všemi.
Vyostření situace
A.cz: Mluvíte o tom, že cílem operace v Gaze je zastavení raketové palby a ochrana občanů Izraele. Podle statistik vaší vlastní tajné služby Šin Bet však během příměří s Hamásem počty vystřelovaných raket rapidně klesly. Bylo to 7 raket a 12 minometných granátů v srpnu, 3 rakety a 2 minometné granáty v září a jedna raketa v říjnu. Jiné statistiky mají vyšší čísla, ale trend zůstává stejný. Počty raket mnohonásobně vzrostly až po izraelském útoku na začátku listopadu na tunely, které Hamás kopal údajně na izraelská území (při akci zahynulo 6 členů Hamásu - pozn. red.).
Hamás 19. prosince oznámil, že končí s příměřím, a začal nás ostřelovat raketami. Denně to bylo i 60 až 80 raket. To byl důvod izraelské protioperace. Ohledně tunelu: vyhnuli jsme se předtím tomu, abychom spustili akci proti mnoha hrozbám přicházejícím z Gazy, protože jsme chtěli respektovat stav klidu. Ale v jednom specifickém okamžiku jsme objevili několik set metrů od izraelské hranice tunel a naše výzvědné služby ukázaly, že ho chtějí prokopat pod hranicí, vniknout do Izraele, unést několik vojáků a odpálit velké množství výbušnin a způsobit mnoho obětí.
To představovalo okamžitou hrozbu bezpečnosti Izraele a vyostření situace, a proto jsme zaútočili na tento jeden specifický tunel. Věděli jsme, že to může ovlivnit stav klidu, ale nestalo se tak. Ten vydržel až do 19. prosince (Hamás okamžitě reagoval zvýšením počtu odpalovaných raket, podle Šin Bet jich bylo do 6. 11. osmadvacet - pozn. red.)
Válečné zločiny?
A.cz: Rád bych se zeptal na obvinění z válečných zločinů údajně páchaných Izraelem v Gaze, které se objevují nejen v arabských státech, ale o kterých mluví i - jinak blízký izraelský spojenec - turecký premiér Recep Tayyip Erdogan a také poslanec izraelského parlamentu Ahmed Tibi, který prohlásil: "Je to válečný zločin. Nemohu přijmout důvody, že panika na ulicích Sderotu (kam dopadá nejvíce palestinských raket - pozn. red.) stojí za 200 životů v Gaze coby důsledek střelby jedné nebo druhé strany."
Jako kariérní diplomat se nebudu vyjadřovat k prohlášením jednotlivých volených činitelů, ale pouze k jádru věci. Odmítám jakákoliv obvinění Izraele z válečných zločinů, ty bych naopak směřoval na druhou stranu. Pokud jsou zde válečné zločiny, je jimi umisťovat ozbrojence a teroristy do nemocnic, škol, mešit a používat místní populaci coby lidské štíty. To dělá Hamás a výsledkem jsou civilní oběti.
Přes to, jak politováníhodný je počet obětí, nemůže být měřen prostým počtem na jedné či druhé straně. To není měřítko. Měřítkem je úmysl. Na straně Izraele je obranný a rozlišuje mezi bojovníky a civilisty. Na straně Hamásu to je plošné ostřelování izraelských měst a vesnic, které má daleko do přesnosti.
A.cz: Dodatkový protokol číslo 1 k Ženevským úmluvám hovoří o takzvaném principu úměrnosti: pokud útok způsobí "excesivní" ztrátu na životech civilistů v poměru k tomu, jakou vojenskou výhodu útočící straně přinese, je to považováno za válečný zločin. Izrael včera zaútočil na školu OSN v Gaze, což si vyžádalo podle dostupných zpráv na 40 civilních obětí. To přece může být považováno za válečný zločin.
Takovéto tvrzení bych odmítl. Izrael si je plně vědom mezinárodního práva a Ženevských úmluv a činí vše pro to, aby své operace podnikal v souladu s nimi. Pokud napadne základnu teroristů v blízkosti civilní populace, Izrael mnoha způsoby místní obyvatele varuje. Letáky, varovnými výstřely a dokonce osobními telefonáty před tím, než je na nějakou budovu útočeno. Teprve potom je přistoupeno k akci.
Pokud mluvíme o včerejší tragédii: izraelské síly odpovídaly na střelbu z minometů z tohoto specifického místa, o němž jsme se později dozvěděli, že to byla škola. Obětí je nám líto a záležitost šetříme.
A.cz: Když mluvíte o tom, že teprve později bylo zjištěno, že to byla škola, neznamená to, že informovanost izraelských jednotek o tom, kam střílí, nebyla dostatečná?
To bude zjištěno. Podle předběžných náznaků se zdá, že když byly z oné lokality na izraelské jednotky vypáleny minometné střely, stalo se místo legitimním cílem.
A.cz: Říkáte-li, že jste nevěděli o tom, že jde o školu, značí to, že informace před střelbou byly nedostatečné.
Neříkám, že jsme to nevěděli.
A.cz: Říkal jste, že jste se to dozvěděli později.
Tisk informoval o tom, že to byla škola. Věc vyšetřujeme.
Druhou část rozhovoru publikujeme ve čtvrtek.
