Pchjongjang/Praha – Jaderným útokem, zničením Tokia i Soulu a dalšími apokalyptickými obrazy hrozil ještě před rokem severokorejský režim. Ohradil se proti sankcím Rady bezpečnosti OSN za odpálení raket dlouhého doletu a pokusný atomový výbuch.
Válka nevypukla a namísto mobilizování armády má vůdce Kim Čong-un jinou zábavu. Plánuje ekonomické reformy, které by zbídačenou a technologicky zaostalou zemi pozvedly.
Není jisté, zda mu jde o utrácení peněz pro něho a další příslušníky elity, nebo o alespoň mírné zlepšení života dvaadvaceti milionů Severokorejců, každopádně ohlásil změny.
Oficiálně se sice slovo reforma nesmí používat, ale plán připomíná začátky čínské tržní ekonomiky na konci sedmdesátých let minulého století.
Vznikne deset speciálních ekonomických zón, kam chce Kim Čong-un soustředit zájem zahraničních investorů. Podobně, jak to učinil bývalý čínský vůdce Teng Siao-pching, který v roce 1978 prosadil vytvoření takových zón v jižní Číně, odkud se reformy rozšířily do celé země.
Kim zřejmě plánuje také drobný ústupek v kolektivizovaném zemědělství. Rolníci si prý budou moci nechávat část úrody a prodávat ji, přičemž některé rodiny budou moci samy hospodařit na polích.
V Soulu žijící koreanista a autor uznávané knihy Skutečná Severní Korea: Politika a život v nefunkční stalinistické utopii Andrej Lankov předpovídá, že Pchjongjang se pokouší ekonomiku rozhýbat, aniž by samozřejmě režim ohrozil svoji vlastní existenci.
"Skutečně to vypadá, že uvádějí v život nějaké reformy. Ale musíme počkat rok až dva roky, jaké budou výsledky. V uplynulých desetiletích už bylo v KLDR několik ohlašovaných vln změn, ale nikdy pak z toho nic nebylo," řekl Lankov deníku The Guardian.
KLDR je kvůli sankcím ve velké izolaci a téměř veškerý zahraniční obchod se odehrává s Čínou. Tam Severokorejci vyvážejí hlavně uhlí a železnou rudu. Většinu podniků mají v rukou příslušníci stranické elity a armáda.
Pokus o překročení limitů rigidní stalinistické ekonomiky učinil už Kim Čong-unův otec Kim Čong-il. Domluvil se s Jižní Koreou na vytvoření zvláštní zóny Kesong, kde pro více než sto jihokorejských firem pracují desetitisíce severokorejských dělníků.
Loni v období napětí a válečných hrozeb Pchjongjang zónu uzavřel, znovu funguje od srpna. Důvěru případných zahraničních investorů si přerušením jejího provozu KLDR rozhodně nezískala.
Někteří koreanisté spekulují o tom, že nedávná poprava Kim Čong-unova strýce Čang Sen-teka byla politickou čistkou, kterou si chtěl mladý vůdce konsolidovat moc ve svých rukou, aby se mohl pustit do reforem a nenarážel na odpor části režimního vedení.
Jako obvykle ale víme o dění v palácích a vilách severokorejských mocných velmi málo. Jisté je, že surovost vládců zůstává nezměněna.
Vyšetřovací komise OSN pro Severní Koreu v únoru uvedla, že v táborech nucených prací je až 120 tisíc politických vězňů, kteří jsou vystaveni hladu, mučení a ponižujícímu zacházení.
Podle svědectví severokorejských uprchlíků je v některých venkovských oblastech nedostatek potravin a na hlad a podvýživu zemřely za posledních dvacet let statisíce lidí.
