Nečas v Berlíně. Sudetští Němci doufají v obrat

Monika Horáková
19. 8. 2010 12:05
Ledovce mezi Čechy a vyhnanci tají, ale spíš v nepolitických kruzích
Foto: Reuters

Berlín/Praha - Premiér Petr Nečas se dnes v Berlíně setkal s kancléřkou Angelou Merkelovou. Hlavními tématy jednání byla ekonomika a vztahy mezi Prahou a Berlínem. 

Sudetští Němci v této souvislosti věřili, že návštěva přinese pokrok do německo-českých vztahů.

"Sudetští Němci jsou připraveni vést se současnou českou vládou konstruktivní dialog. Vláda má v poslanecké sněmovně stabilní podporu a má také jasný proevropsky orientovaný program," uvádí se v nejnovějším prohlášení Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

V textu se rovněž píše, že předchozí vlády sudetským Němcům konstruktivní dialog odpíraly.

Zároveň sudetští Němci vysílají signál k německé spolkové vládě. "Jsem přesvědčen, že vláda podpoří naše snahy o přímé rozhovory, podobně jako to již činí naše patronátní spolková země Bavorsko," uvedl Franz Pany, předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Zda k rozhovorům mezi českou vládou a sudetskými Němci skutečně dojde, není zatím jasné. Žádný z dosavadních politických kroků o tom nesvědčí. Petr Nečas naopak během návštěvy novinářům řekl, že bavorský ministerský předseda Seehofer ještě nedostal narozdíl od svého saského protějšku ani pozvání k návštěvě. Seehofer již na jaře avizoval, že by s českým předsedou vlády chtěl jednat i o tzv. Benešových dekretech.    

Kontakty mezi Českou republikou a vyhnanými se rozvíjejí spíše na nepolitické úrovni. Důkazem mohou být mimo jiné aktuální události v Dobroníně na Jihlavsku, kde byl na základě spolupráce sudetských Němců, německé spisovatelky Hermy Kennelové a jihlavského novináře Miroslava Mareše odhalen hromadný hrob Němců. Ti byli pravděpodobně svévolně ubiti Čechy v květnu 1945. U hrobu také někdo v noci z úterý na středu vztyčil k uctění obětí kříž.

Benešovy dekrety dráždí také Rakousko

Téma vyhnání 3 milionů Němců z poválečného Československa a s ním související tzv. Benešovy dekrety jsou tématem, které pravidelně zaznívá také na společných setkáních českých a rakouských politických špiček. Obě dvě strany se však minulý rok shodly na sestavení společné historické komise, která by se tématem měla zabývat namísto politiků.

Heinz Fischer. Benešovy dekrety jsou bezpráví.
Heinz Fischer. Benešovy dekrety jsou bezpráví. | Foto: Reuters

Využil toho brzy po založení komise tehdejší ministr zahraničí Jan Kohout. Když se totiž rakouský prezident Heinz Fischer vyjádřil o Benešových dekretech jako "o bezpráví", opáčil Kohout slovy, že nevidí důvod, proč o této historické záležitosti diskutovat na politické úrovni. Téma přece odborně vyhodnocuje česko-rakouská komise historiků.

Také rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger se na komisi rád odvolává. V červenci podle ČTK uvedl, že bez "tohoto základu" jsou diskuse o problému jen povrchní. První výsledky činnosti komise by podle něj mohly být koncem letošního či počátkem příštího roku.

Celá záležitost s komisí historiků však není tak jednoduchá.

Témata pro komisi nemůže diktovat politika

"Naším cílem není ošetřovat témata, která nám laskavě svěří politika. Jde spíš o identifikaci věcí, které ještě neznáme. My jsme si žádná témata nezakázali, ale musíme k nim dospět na základě vlastního pojmenování bílých míst, která chceme zaplnit," řekl pro Aktuálně.cz Miroslav Kunštát, předseda české části zřízené komise.

Foto: Sudetendeutsches Archiv

Jedním dechem však dodává, že žádný tlak na výběr témat necítí.

Brání se také Jiří Beneš z Ministerstva zahraničí: "Témata nemohou být vybírána na základě politického impulsu."

Ačkoli se podle vyjádření obou ministrů zahraničí zdá, že komise byla zřízena výhradně kvůli poválečným dekretům, pravda je jinde. Podle Miroslava Kunštáta se historici mají zabývat událostmi z celého 20. století.

"Česko a Rakousko dávají existencí společné komise najevo, že se Češi ani Rakušané nebojí mluvit o historii po roce 1918, dokonce ani po 1945," uvedl Kunštát.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Británie chce příští rok zakázat vstup trestaným unijním občanům

Británie chce od 1. ledna příštího roku zakázat vstup na své území všem občanům Evropské unie odsouzeným k více než ročnímu trestu vězení. Podle britských médií by po konci brexitového přechodného období pro občany EU platila stejně přísná pravidla, jako pro zbytek světa. O návrhu ministryně vnitra Priti Patelové bude ve čtvrtek jednat britský parlament.

Do konce přechodného období, které skončí 31. prosince, platí pravidla z doby britského členství v unii a tak země může jejím občanům včetně Čechů zamítnout vstup jen ze závažných důvodů. Podle nově navrhovaného řešení by do Británie od příštího roku nesměli občané EU odsouzení k delšímu než ročnímu trestu odnětí svobody nebo osoby, které v posledním roce spáchaly trestný čin.

Britský plán má však jednu trhlinu. Počítá totiž s využitím Evropského informačního systému rejstříku trestů (ECRIS). Pokud se ale nepodaří Londýnu s Bruselem uzavřít dohodu o budoucích vztazích, nebude k němu mít Británie přístup. Řešením by mohl být přístup k informacím díky členství v Interpolu.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Vydavatelství Mafra se musí omluvit Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky

Vydavatelství Mafra se musí omluvit bývalému ministrovi vnitra Milanu Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky. Rozhodl o tom ve čtvrtek pravomocně pražský městský soud. Ze znaleckých posudků totiž vyplynulo, že politik zaplatil zhruba běžnou částku. Omluva musí vyjít na první straně deníku Mladá fronta Dnes i na webu iDnes.cz. 

"Je to nepravdivé tvrzení, což bylo bezpečně zjištěno v odvolacím řízení," uvedl v odůvodnění rozhodnutí předseda odvolacího senátu Tomáš Novosad. Články pak podle něj navodily pocit, že Chovanec získal velmi levně byt a prodávající za to získali možnost ucházet se o státní zakázky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy