Nečas v Berlíně. Sudetští Němci doufají v obrat

Monika Horáková
19. 8. 2010 12:05
Ledovce mezi Čechy a vyhnanci tají, ale spíš v nepolitických kruzích
Foto: Reuters

Berlín/Praha - Premiér Petr Nečas se dnes v Berlíně setkal s kancléřkou Angelou Merkelovou. Hlavními tématy jednání byla ekonomika a vztahy mezi Prahou a Berlínem. 

Sudetští Němci v této souvislosti věřili, že návštěva přinese pokrok do německo-českých vztahů.

"Sudetští Němci jsou připraveni vést se současnou českou vládou konstruktivní dialog. Vláda má v poslanecké sněmovně stabilní podporu a má také jasný proevropsky orientovaný program," uvádí se v nejnovějším prohlášení Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

V textu se rovněž píše, že předchozí vlády sudetským Němcům konstruktivní dialog odpíraly.

Zároveň sudetští Němci vysílají signál k německé spolkové vládě. "Jsem přesvědčen, že vláda podpoří naše snahy o přímé rozhovory, podobně jako to již činí naše patronátní spolková země Bavorsko," uvedl Franz Pany, předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Zda k rozhovorům mezi českou vládou a sudetskými Němci skutečně dojde, není zatím jasné. Žádný z dosavadních politických kroků o tom nesvědčí. Petr Nečas naopak během návštěvy novinářům řekl, že bavorský ministerský předseda Seehofer ještě nedostal narozdíl od svého saského protějšku ani pozvání k návštěvě. Seehofer již na jaře avizoval, že by s českým předsedou vlády chtěl jednat i o tzv. Benešových dekretech.    

Kontakty mezi Českou republikou a vyhnanými se rozvíjejí spíše na nepolitické úrovni. Důkazem mohou být mimo jiné aktuální události v Dobroníně na Jihlavsku, kde byl na základě spolupráce sudetských Němců, německé spisovatelky Hermy Kennelové a jihlavského novináře Miroslava Mareše odhalen hromadný hrob Němců. Ti byli pravděpodobně svévolně ubiti Čechy v květnu 1945. U hrobu také někdo v noci z úterý na středu vztyčil k uctění obětí kříž.

Benešovy dekrety dráždí také Rakousko

Téma vyhnání 3 milionů Němců z poválečného Československa a s ním související tzv. Benešovy dekrety jsou tématem, které pravidelně zaznívá také na společných setkáních českých a rakouských politických špiček. Obě dvě strany se však minulý rok shodly na sestavení společné historické komise, která by se tématem měla zabývat namísto politiků.

Heinz Fischer. Benešovy dekrety jsou bezpráví.
Heinz Fischer. Benešovy dekrety jsou bezpráví. | Foto: Reuters

Využil toho brzy po založení komise tehdejší ministr zahraničí Jan Kohout. Když se totiž rakouský prezident Heinz Fischer vyjádřil o Benešových dekretech jako "o bezpráví", opáčil Kohout slovy, že nevidí důvod, proč o této historické záležitosti diskutovat na politické úrovni. Téma přece odborně vyhodnocuje česko-rakouská komise historiků.

Také rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger se na komisi rád odvolává. V červenci podle ČTK uvedl, že bez "tohoto základu" jsou diskuse o problému jen povrchní. První výsledky činnosti komise by podle něj mohly být koncem letošního či počátkem příštího roku.

Celá záležitost s komisí historiků však není tak jednoduchá.

Témata pro komisi nemůže diktovat politika

"Naším cílem není ošetřovat témata, která nám laskavě svěří politika. Jde spíš o identifikaci věcí, které ještě neznáme. My jsme si žádná témata nezakázali, ale musíme k nim dospět na základě vlastního pojmenování bílých míst, která chceme zaplnit," řekl pro Aktuálně.cz Miroslav Kunštát, předseda české části zřízené komise.

Foto: Sudetendeutsches Archiv

Jedním dechem však dodává, že žádný tlak na výběr témat necítí.

Brání se také Jiří Beneš z Ministerstva zahraničí: "Témata nemohou být vybírána na základě politického impulsu."

Ačkoli se podle vyjádření obou ministrů zahraničí zdá, že komise byla zřízena výhradně kvůli poválečným dekretům, pravda je jinde. Podle Miroslava Kunštáta se historici mají zabývat událostmi z celého 20. století.

"Česko a Rakousko dávají existencí společné komise najevo, že se Češi ani Rakušané nebojí mluvit o historii po roce 1918, dokonce ani po 1945," uvedl Kunštát.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 7 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 7 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 8 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy