Brusel - Dubnový summit Severoatlantické aliance bude mít na programu dva zásadní body.
Prvním bude výstavba americké protiraketové základny a radaru v Polsku a České republice. Tím druhým další rozšíření NATO o balkánské státy a republiky bývalého Sovětského svazu.
První společnou debatu o rozšíření, která má být jakýmsi úvodem před bukurešťským summitem, dnes zahájili ministři zahraničí členských zemí aliance v Bruselu.
Posun na Balkán
Jisté je nyní pouze to, že počet šestadvaceti členských států aliance nezůstane konečným. O rozšíření na Balkán není sporu. Už proto, že vojáci aliance působí v Kosovu a přijetí balkánských zemí přispěje ke stabilizaci regionu.
Už v Bukurešti zřejmě dostane pozvánku Chorvatsko. Nikdo proti němu nemá vážnější výhrady.
Téměř najisto se počítá i s Albánií, na jejíž přijetí do řad aliance mimořádně tlačí Spojené státy.
A o vřelosti Albánců k USA svědčila loňská návštěva prezidenta George Bushe v Tiraně, kde jej davy nadšeně zdravily jako nikde jinde. Albánci jsou Spojeným státům také vděčni za podporu nezávislosti Kosova.
Tirana ale zřejmě ještě oficiální pozvánku nedostane, protože podle zdrojů z NATO nepokročila dost daleko v reformě své armády, a není tak ještě zcela připravena.
Řecko znovu proti Makedonii
Podstatně horší vyhlídky má další uchazeč z Balkánu, sousední Makedonie. Tedy pokud nezmění svůj název.
Řecká vláda si postavila hlavu a jednoznačně prohlásila, že bude rozšíření aliance o tuto republiku vetovat, pokud se nepřestane nazývat Makedonií.
Znovu tak ožívají spory ze začátku devadesátých let, kdy Řecko protestovalo proti vyhlášení nezávislosti Makedonie. Řekové tvrdí, že nová republika jim ukradla název, který historicky přísluší severní části Řecka s městem Soluň.
Jinými slovy, že copyright na používání názvu Makedonie mají Řekové, nikoliv Slované. Ze stejného důvodu Atény hodlají blokovat i případný vstup Makedonie do Evropské unie.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer naznačil, že řecké veto bude obtížné obejít.
"Musíme si uvědomit, že Řecko je dlouholetým a pevným článkem NATO. A že dobré sousedské vztahy členských zemí jsou základem aliance. Věřím, že nějaké řešení se najde," uvedl šéf aliance po jednání v Aténách tento týden.
Makedonská vláda proto čelí z mnoha stran výzvám, aby ustoupila a název země pozměnila. OSN navrhuje například Nová Makedonie nebo Severní Makedonie.
Republika dosud kvůli řeckým výhradám používá v OSN oficiálně název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (zkratka FYROM).
A co Ukrajina s Gruzií? Asi nic
V Bukurešti se má také na jednacím stole ocitnout otázka možného vstupu Ukrajiny a Gruzie do Severoatlantické aliance.
Některé členské státy, mezi nimi například Německo, to ale považují za zbytečné dráždění Ruska a chtějí debatu o těchto dvou postsovětských republikách odložit.
"Neskrývám, že ke kandidaturám těchto dvou zemí jsem skeptický," řekl v Bruselu šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.
Moskva nedávno varovala Kyjev, že vstup Ukrajiny do NATO by pro Rusko byl problém a vedl by k vážnému zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi.
Ukrajinský prezident Viktor Juščenko chce přesto svoji zemi do aliance dovést, i když podle průzkumů veřejného mínění by se v referendu vyslovila těsná většina Ukrajinců proti členství v NATO.
