Vláda Olafa Scholze navrhla zrušení dotací na naftu pro zemědělce a odmítá naštvaným demonstrantům ustoupit. "Stáhněte návrhy na zvýšení daní a my pak stáhneme traktory z ulic," vzkázal šéf Svazu německých zemědělců Joachim Rukweid.
Na výzvu svazu se do Berlína sjelo pět tisíc traktorů, které zcela zaplnily známou třídu Unter den Linden, vedoucí k Braniborské bráně. Němečtí zemědělci jsou velmi kritičtí ke klimaaktivistům a také ke straně Zelených. Tvrdí, že "zelené" postoje ničí jejich živobytí.
Minulý týden nespokojenci se svými traktory a nákladními vozy zablokovali i tři hraniční přechody s Českem: Boží dar, Vejprty a Strážné.
Demonstrace připomínají nespokojenost nizozemských farmářů a zemědělců, kteří vyrazili podobně blokovat silnice v srpnu 2022 na protest proti vládnímu návrhu na používání méně hnojiv a snížení stavu dobytka. Loni pak v nizozemských volbách vyhrála krajně pravicová opoziční Strana pro svobodu Geerta Wilderse a do parlamentu se také dostala protestní strana nespokojených zemědělců. Získala 4,65 procenta hlasů.
Němečtí zemědělci zatím svoji politickou sílu nemají, ale vypadá to, že za ni rozhodně nepovažují vládní sociální demokracii kancléře Olafa Scholze. Podpora jeho strany je podle průzkumů na historickém minimu: nyní by ji volilo jen čtrnáct procent Němců. Vláda jako celek má podle úterního vydání deníku Die Welt důvěru jen 31 procent Němců.
Německá ekonomika navíc loni klesla o 0,3 procenta a nedaří se ji nastartovat. "Vysoké ceny i přes nedávný pokles nadále dusí hospodářský růst. K tomu se přidaly nevýhodné finanční podmínky kvůli rostoucím úrokům a omezená poptávka v tuzemsku i zahraničí. Německé hospodářství tak nepokračovalo v oživení z hlubokého propadu v covidovém roce 2020," vysvětlila ředitelka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová.
O pádu sociálních demokratů a kancléře Scholze svědčí fakt, že podle posledních průzkumů by až 14 procent hlasů mohla dostat nová levicová strana s názvem Spojenectví Sarah Wagenknechtová - za rozum a spravedlnost. Wagenknechtová je bývalou předsedkyní Levice, žádá ukončení dodávek zbraní Ukrajině a obnovení obchodu s Ruskem. Velmi populární je ve spolkových zemích, které byly součástí bývalé komunistické NDR.
K pohybu dochází ale také na krajní pravici. Protiimigrantská a antimuslimská Alternativa pro Německo (AfD) se dlouhodobě pohybuje v průzkumech kolem dvaceti procent. Nový konzervativní projekt plánuje bývalý šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen, který založil spolek nazvaný Werte Union (Unie hodnot).
Jak AfD, tak Unie hodnot mají jedno společné: jsou proti pomoci Ukrajině a chtějí mít dobré vztahy s Ruskem. Parlamentní volby by se v Německu měly konat nejpozději v říjnu příštího roku.
