Následek Fukušimy: Britské jaderné palivo nikdo nechce

Radim Klekner Radim Klekner
13. 4. 2011 15:00
V severozápadní Anglii leží sto tun vyhořelého paliva
Fukušima otřásla celým světem.
Fukušima otřásla celým světem. | Foto: Reuters

Londýn - Havárie v atomové elektrárně Fukušima změnila situaci v jaderné energetice od základu a takřka ze dne na den.

Kromě toho, že Německo je prakticky rozhodnuto uzavřít do deseti let všechny své reaktory a Francie odstaví alespoň část těch starších, narůstá nedůvěra k jádru také ve Velké Británii.

Na jejím území se v současnosti nachází největší sklad vyhořelého jaderného paliva na světě. Uran a plutonium, jež továrna u Sellafieldu v hrabství Cumbria z tohoto paliva získává, měly původně odebírat japonské atomové elektrárny. Ty teď o ně ale nemají zájem.

Nejistota panující nad budoucností jaderné energetiky v Japonsku totiž odsunula plánované dodávky zpracovaného jaderného paliva ze Sellafieldu na neurčito.

Smíšené kysličníkové palivo (MOX) nebylo původně určeno pro elektrárnu ve Fukušimě, nýbrž pro reaktory ve městě Omeazaki na jihovýchodě země.

Projekt za půldruhé miliardy

Protijaderné hnutí není v Británii zdaleka tak silné jako v Německu, atomová energie zde má ale také své odpůrce. A těm je Sellafield již roky trnem v oku.

"Existují jasné důkazy o tom, že na západě Cumbrie neexistují příhodné geologické podmínky, které by umožňovaly umístění podobného velkoskladu jaderného paliva," řekl deníku The Guardian emeritní profesor David Smythe z glasgowské univerzity.

"Vláda nemá náležité řešení v ohledu na zásoby tohoto vysoce radioaktivního odpadu," dodává Nathan Argent z hnutí Greenpeace. "Veřejnost jen ustavičně dezinformuje."

Kabinet premiéra Davida Camerona se přesto chystá připravit Brity na to, že v Sellafieldu vznikne další továrna na zpracovávání jaderného odpadu. A že její produkt nalezne ve světě odběratele navzdory současné krizi v Japonsku. Tvrdí navíc, že palivo mohou používat i britské jaderné elektrárny.

Británie v současnosti kryje pomocí jaderné energie přibližně šestinu své spotřeby elektřiny.

MOX je směs kysličníku uraničitého a plutoničitého a používá se jako palivo v termálních a rychlých množivých reaktorech, které v Japonsku postavila společnost Chubu Electric.

Továrna v Sellafieldu zahájila provoz v roce 2002 a celý projekt stál téměř 1,5 miliardy liber (36 miliard korun). Po nejméně deset let měla každoročně produkovat sto tun "recyklovaného" plutonia a uranu.

Za devět let své existence však odborníci v Sellafieldu vyrobili  jen 13,8 tun MOX. Teď, když se provoz konečně rozjel náležitým tempem, ale Japonci prohlásili, že o jaderné palivo nemají zájem, a další země se o ně taktéž nijak nepřetahují.

V Sellafieldu se v současnosti nachází 84 tun plutonia z britských elektráren a 28 tun z elektráren zahraničních, převážně francouzských.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Prezident Zeman je v Ústřední vojenské nemocnici, jde o plánovanou hospitalizaci

Prezident Miloš Zeman je na plánované návštěvě v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Sdělil to mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Jak dlouho prezident v nemocnici zůstane, neuvedl. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke sdělila, že jde o plánovanou krátkodobou hospitalizaci.

"Mohu pouze konstatovat panu prezidentovi končí tento týden dovolená a v týdnu příštím už jsou naplánovány mnohé aktivity - setkání s velvyslanci, setkání s panem premiérem nebo Země živitelka," uvedl Ovčáček.

Loni 10. října, den po sněmovních volbách, byl Zeman převezen na kliniku intenzivní medicíny Ústřední vojenské nemocnice, kde strávil 48 dní. Lékaři tehdy podle zprávy, kterou si vyžádal a publikoval předseda Senátu Miloš Vystrčil, považovali jeho dlouhodobou prognózu za krajně nejistou a prezident podle nich nebyl v té době schopen vykonávat své pracovní povinnosti.

Prezident už více než rok kvůli onemocnění nohou používá invalidní vozík. Po loňské hospitalizaci mu kvůli riziku podvýživy lékaři zavedli sondu do žaludku. V červencovém rozhovoru pro CNN Prima News Zeman uvedl, že doufá, že mu ji lékaři na podzim vyndají. V rozhovoru také řekl, že se jinak cítí v podstatě zdráv a má o něco vyšší hladinu cukru v krvi.

Někteří senátoři a poslanci v době Zemanovy loňské hospitalizace kvůli jeho stavu začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády, což umožňuje článek 66 ústavy. Hradní kancelář to odmítala, díky zlepšení prezidentova zdravotního stavu k tomu nedošlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy