Jak vypnout jadernou elektrárnu? Otázky a odpovědi

Jakub Novák
29. 3. 2011 13:30
Poslední týdny oživily strach z jádra. Vypnutí elektrárny je ale složitý proces
Havárie japonské Fukušimy 1 spustila vášnivé diskuse o budoucnosti jádra.
Havárie japonské Fukušimy 1 spustila vášnivé diskuse o budoucnosti jádra. | Foto: Reuters

Praha - Havárie japonské elektrárny Fukušima 1 rozpoutala ve světě nové diskuse o bezpečnosti jaderné energetiky.

O "výstupu z jádra" se mluví hlavně v Evropě. V Německu tlak veřejnosti vedl až k tomu, že se energetický koncern E.ON rozhodl zastavit provoz svých nejstarších jaderných elektráren.

"Vypnutí" elektrárny ale není jen tak, jde o složitý proces. Jedno stisknutí knoflíku rozhodně nestačí.

Nabízíme vám odpovědi na hlavní otázky, které s odstavením jaderných elektráren souvisejí.

Proč elektrárnu zavřít?

Nic netrvá věčně a to platí i pro jaderné elektrárny a jejich vybavení.

Plánovaná životnost prvních jaderných elektráren byla přibližně 30 let - mnohé z nich nakonec tuto dobu výrazně překročily. U moderních elektráren už experti počítají s tím, že budou fungovat 40 až 60 let.

Některé elektrárny je zase nutné trvale odstavit v případě nehody, jejíž oprava se provozní společnosti nevyplatí.

Poslední možností je uzavření elektrárny v důsledku politického rozhodnutí - tak tomu bylo třeba v případě likvidace slovenské elektrárny Jaslovské Bohunice A-1, a to vzhledem k její časté poruchovosti.

Jak odstavení probíhá?

Po zastavení reaktoru jaderné elektrárny přichází na řadu její odstavení.

V prvním kroku se kontaminované vybavení (především nádrž reaktoru a součásti primárního okruhu, které byly vystaveny ozáření neutrony) a vyhořelé palivo shromáždí a uloží do speciálních úložišť. Tyto materiály představují přes 99 procent veškeré radioaktivity.

Materiály, které tyto součásti tvoří, se totiž pod vlivem ozáření mění v různé izotopy. Například v izotop železa 55Fe nebo kobaltu 60Co. Ty jsou vysoce radioaktivní a během jejich rozpadu dochází k tvorbě nebezpečného gama-záření.

Zbytek vybavení, trubky, tepelný výměník, podlahy a zdi - tedy všechno, co může být potencionálně radioaktivní - se dekontaminuje. Možností, jak to udělat, je více: lze použít různých chemických, elektrických nebo ultrazvukových metod.

Tři scénáře odstavení

JE Dukovany slouží už 25 let. ČEZ předpokládá, že bude v provozu ještě 15 až 35 let.
JE Dukovany slouží už 25 let. ČEZ předpokládá, že bude v provozu ještě 15 až 35 let. | Foto: Reuters

V zásadě existují tři strategie odstavení jaderné elektrárny.

Takzvaný DECON znamená "okamžité" rozebrání. Krátce po vypnutí se radioaktivní materiál rozebere a bezpečně uloží, popřípadě dekontaminuje.

Druhou strategií je SAFSTOR. Ten představuje jakýsi opožděný DECON s tím, že se elektrárna po dobu 40 až 60 let uzavře do ochranného obalu a dál sleduje. To vše za podmínek, které umožňují postupný pokles radioaktivity. Poté opět následuje dekontaminace a rozebrání.

A konečně třetí způsob - ENTOMB. Elektrárna se na místě zapouzdří pomocí trvanlivého materiálu, jakým je například beton, a dlouhodobě se monitoruje, dokud hladina radioaktivity nepoklesne natolik, aby mohla být bezpečně rozebrána.

U výše zmiňovaného kobaltu 60Co se za 50 let sníží hladina radioaktivity asi na tisícinu původních hodnot.

Jaké jsou náklady

To, na kolik odstavení přijde, závisí na mnoha různých faktorech. Náklady se ale obvykle pohybují v řádu 300 až 400 milionů dolarů (tedy přibližně 5 - 7,5 miliardy korun).

 

Právě se děje

před 21 minutami

Ministr Arenberger musí vysvětlit pronájem své nemovitosti vinohradské nemocnici, sdělil Babiš

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) do detailu vysvětlit záležitost týkající se toho, že pronajímal svoji nemovitost vinohradské nemocnici, kterou řídil. Upozornil na to ve čtvrtek server Seznam Zprávy. Babiš o tom s Arenbergerem ráno hovořil. Zároveň sdělil, že chce dokončit kontrolu hospodaření nemocnice.

"Ráno jsem seděl s panem ministrem a požádal jsem ho, aby do detailu ty věci vysvětlil," uvedl Babiš. "Je to pochybení, je to špatně a musí to vysvětlit. Já určitě dokončím nějakou kontrolu hospodaření nemocnice, kde byl ředitelem, abychom se přesvědčili, že je všechno v pořádku," doplnil.

Web Seznam Zprávy napsal, že Arenbergerovi patří areál bývalého státního statku v obci Netřeba na Mělnicku a v jedné z jeho budov sídlí archiv Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Arenberger objekt nemocnici pronajal v roce 2013. Nemocnici vedl od října 2019, předtím v ní byl náměstkem ředitele pro vědu a výzkum.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Lesy ČR loni díky státní podpoře měly zisk 44 milionů Kč po minulé ztrátě 790 milionů Kč

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) loni skončilo ziskem 44 milionů korun po předloňské ztrátě 790 milionů korun. Zakončit loňský rok v plusu podniku pomohly peníze od státu na kompenzaci snížení cen dřeva z důvodu kůrovcové kalamity ve výši 2,3 miliard korun, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Původně podnik v koncepci hospodaření počítal s tím, že kvůli kůrovcové kalamitě za loňský rok utrpí ztrátu až 1,9 miliardy. Kompenzace za nižší ceny dřeva dostali od státu i další vlastníci lesa. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

"Výsledek velmi pozitivně ovlivnily státní prostředky kompenzující snížení cen dřevní hmoty. Peníze ale hned lesům vracíme při obnově. Naše loňské náklady na pěstební činnost dosáhly bezmála 3,5 miliard korun a zvýšily se o 21 procent oproti roku 2019," uvedl generální ředitel podniku Josef Vojáček. Podnik podle něj také v souladu se Strategií rozvoje podniku z prosince 2020 opět začal tvořit podnikový rezervní fond. "Ten je zásadním zdrojem při nenadálých událostech a kalamitách," uvedl Vojáček.

Podnik loni vysadil 74 milionů sazenic a zalesnil 16.000 hektarů, z toho 3790 hektarů přirozenou cestou. Letos podnik plánuje zalesnit 21.000 hektarů holin a vysadit rekordních 85 milionů sazenic. Plocha holin kvůli masivní těžbě kůrovcového dřeva ke konci loňského roku ve státních lesích vzrostla o šest procent na 32 544 hektarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy