Nahradit mě je těžké, směje se Juncker. EU se na obsazení klíčových funkcí nedohodla

Ondřej Houska Ondřej Houska
21. 6. 2019 6:38
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v pátek ve dvě hodiny ráno zakončil svou tiskovou konferenci v Bruselu vtipem. "Konstatuji s jistým potěšením, uspokojením, ba dokonce plný štěstí, že mě není lehké nahradit," prohlásil v žertu. Narážel na fakt, že o pár minut dříve ztroskotal summit lídrů členských zemí Evropské unie o tom, kdo nově obsadí klíčové evropské funkce včetně postu předsedy Evropské komise. Sám Juncker už o něj neusiluje.
Zdá se, že není lehké mě nahradit, žertoval po summitu šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. | Video: Reuters

Premiéři či prezidenti členských zemí se tak znovu sejdou 30. června na mimořádném summitu. Vedle nového šéfa komise by měli vybrat i předsedu Evropské rady, tedy svých summitů, prezidenta Evropské centrální banky a šéfa společné zahraniční politiky. Volný je i post předsedy Evropského parlamentu, kterého si volí europoslanci.

Nový šéf Evropské komise bude stát v čele instituce, která navrhuje pravidla platná na jednotném evropském trhu, což je největší trh na světě. Předsedu komise navrhují lídři členských zemí a následně ho volí europoslanci. Premiéři či prezidenti se tedy nejdřív musí dohodnout mezi sebou a následně i s Evropským parlamentem.

Při obsazení všech zmíněných funkcí jde nejen o schopnosti kandidátů, ale i o zachování rovnovážného zastoupení hlavních evropských politických frakcí. Důležitá je i geografická rovnováha mezi severem a jihem či západem a východem EU nebo mezi velkými a malými členskými zeměmi. Dostatečné zastoupení by měly mít také ženy. "Často je rychlejší volba papeže než obsazení těchto pozicí," glosoval to irský premiér Leo Varadkar.

Momentálně se zdá, že šanci na to, stát se novým předsedou Evropské komise, ztratil německý konzervativní europoslanec Manfred Weber. Ten v nedávných evropských volbách kandidoval jako vedoucí kandidát (z německého Spitzenkandidat) Evropské lidové strany (EPP), kam v Česku patří TOP 09 se starosty a KDU-ČSL. Frakce lidovců sice v Evropském parlamentu obsadila nejvíc mandátů, sama ale ani zdaleka nemá většinu. Další dvě hlavní politické frakce, tedy socialisté a liberálové, Webera nechtějí podpořit. Momentálně tak nemá šanci, že by v europarlamentu získal dostatečnou podporu.

Tu Weber nemá ani mezi lídry členských zemí. Podle informací Aktuálně.cz je tak nyní pravděpodobné, že premiéři či prezidenti států EU za evropské lidovce navrhnou ze svých řad jiného kandidáta, než je Weber.

Nepřímo to potvrdil i český premiér Andrej Babiš (ANO). "Logicky si myslím, že pokud není akceptován vedoucí kandidát EPP Weber, tak EPP bude chtít post předsedy komise," prohlásil.

Zatím ale vůbec není jasné, kdo by tímto novým kandidátem mohl být. Podle zdrojů Aktuálně.cz by Česko a další státy visegrádské čtyřky mohly podpořit současného vyjednavače pro brexit, Francouze Michela Barniera. Na žádné hlasování o konkrétních jménech ale na summitu nedošlo. Týká se to i dalších čelných funkcí.

Česko je, stejně jako například Francie, proti samotnému principu vedoucích kandidátů. Podle současné situace se dá předpokládat, že pokud by padla kandidatura Webera, šanci na zisk postu předsedy komise nemají ani ostatní vedoucí kandidáti - tedy socialista Frans Timmermans či liberálka Margrethe Vestagerová.

Jak probíhá volba šéfa Evropské komise?
Jak probíhá volba šéfa Evropské komise? | Foto: © European Union 2019 – Zdroj EP

Nový šéf Evropská komise by se měl ujmout funkce 1. listopadu. Pokud ho do té doby Evropský parlament neschválí, bude dál pokračovat současná komise v čele s Junckerem.

Lídři členských zemí se chtějí na jménu nového šéfa komise shodnout před 2. červencem, kdy se poprvé sejdou nově zvolení europoslanci. Pokud by to nestihli, riskují, že europarlament sám přijde s nějakým jménem. V tom případě by pro členské státy bylo obtížné prosadit vlastního kandidáta, protože by se vystavily hrozbě, že ho europoslanci zablokují.

Slovenský premiér Peter Pellegrini tvrdí, že společným kandidátem zemí visegrádské čtyřky na post šéfa evropské zahraniční politiky zůstává současný slovenský eurokomisař a nedávný neúspěšný prezidentský kandidát Maroš Šefčovič. Babiš to ale odmítl potvrdit.

Podle českých diplomatů je pro Česko přednější než Šefčovičova kandidatura to, aby se na post šéfa Evropské komise dostal kandidát přijatelný pro země visegrádské čtyřky. "Pro nás je klíčové, aby předseda Evropské komise byl člověk, který má rád náš region, má rád V4," prohlásil Babiš.

Kdo má šanci?

Šéfem Evropské komise se před nedávnými evropskými volbami chtěli stát Němec Manfred Weber, Nizozemec Frans Timmermans nebo Dánka Margrethe Vestagerová. Jejich šance ale v posledních dnech výrazně klesly. Spekuluje se třeba o francouzském vyjednavači pro brexit Michelu Barnierovi, šéfce Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové, jež je také z Francie, nebo o bulharské výkonné ředitelce Světové banky Kristalině Georgievové. Naděje mají ti ze současných premiérů, kteří nedávno doma prohráli volby, ale přitom se těší respektu, tedy belgický šéf vlády Charles Michel nebo dánský premiér Lars Lokke Rasmussen.

Evropskou centrální banku by mohli řídit Francouzi Benoît Cœuré a François Villeroy de Galhau, Finové Erkki Liikanen a Olli Rehn či Němec Jens Weidmann.

Ohledně budoucího šéfa Evropské rady se mluví o nizozemském premiérovi Marku Ruttem, chorvatském předsedovi vlády Andreji Plenkovičovi nebo německé kancléřce Angele Merkelové. Ta to ale opakovaně vyloučila. Ve hře by mohl být i rumunský prezident Klaus Iohannis či zmiňovaní premiéři Michel a Rasmussen.

V souboji o vrcholné funkce v EU ale tradičně platí, že nakonec není nouze o překvapení.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Státní zástupce znovu podal obžalobu kvůli úniku odposlechů Béma s Janouškem

Státní zástupce znovu podal žalobu na bývalého předsedu Věcí veřejných Víta Bártu a policistu Jana Petržílka kvůli úniku odposlechů bývalého pražského primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška. Žalobce viní Bártu s Petržílkem ze zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace. O znovupodání žaloby informovala pondělní Mladá fronta Dnes (MfD).

Nově podaná obžaloba už v utajeném režimu není. "Jediná odstraněná vada je, že obžaloba již není utajována. Spis je i přes výhrady městského soudu a vrchního soudu utajován stále stejně," řekl MfD Petržílkův advokát Václav Němec. Důkazně se podle něj spis vůbec nikam neposunul.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Venezuelský opoziční předák López, který je blízkým spolupracovníkem Guaidóa, uprchl do Španělska

Venezuelský opoziční předák Leopoldo López v neděli dorazil do Španělska poté, co se rok a půl ukrýval v rezidenci španělského velvyslance ve venezuelské metropoli Caracasu. Lópezovi se nejprve podařilo utéci do Kolumbie, odkud odletěl do Madridu, kde se znovu shledal se svou rodinou. López je blízkým spolupracovníkem šéfa parlamentu Juana Guaidóa, jehož uznává na šest desítek zemí prozatímním prezidentem Venezuely. Guaidó se snaží přimět k demisi autoritářskou vládu Nicoláse Madura s cílem uspořádat v zemi svobodné volby.

López slíbil, že i z exilu bude podporovat politickou opozici v její snaze sesadit Madura. "Venezuelci, toto rozhodnutí nebylo jednoduché. Ujišťuji vás ale, že můžete počítat s tím, že budu bojovat odkudkoli. Nebudeme odpočívat a budeme pokračovat dnem i nocí ve snaze dosáhnout svobody, kterou si všichni Venezuelci zasluhují," uvedl López.

Zdroj: ČTK
Další zprávy