V posledních dnech politici nešetřili vzájemnými výpady. Zástupci Směru-SD, který například odmítá vojenskou pomoc pro Ukrajinu čelící ruské vojenské agresi, kritizovali nejen některé své politické soupeře, ale i úřednickou vládu, policii, média, nevládní organizace a prezidentku Zuzanu Čaputovou.
Vůči hlavě státu chce strana po volbách navrhnout ve sněmovně podání obžaloby. Fico nařkl prezidentku, že v minulosti chtěla ovlivnit kauzu stíhání policejního prezidenta. Čaputová označila Ficovy výroky za lež a za součást kampaně. Před zvolením hlavou státu byla Čaputová místopředsedkyní PS.
Úřednický kabinet zase čelil kritice od Fica za to, že podle expremiér nezabránil nelegální migraci; policie oponovala, že na uzavření hranic s Maďarskem nemá dostatek personálu a techniky a že běžence do země láká i potvrzení o pobytu, jehož povinné vydávání migrantům zavedlo Slovensko v roce 2018, kdy byl Směr-SD u moci.
Bývalý trojnásobný slovenský premiér Fico také dlouhodobě zpochybňuje práci policie, která po posledních volbách z konce února 2020 začala vyšetřovat různé kauzy včetně podezření z korupce z doby dřívějšího dlouholetého vládnutí Směru-SD. Podle tisku již více než čtyři desítky stíhaných v těchto případech byly odsouzeny.
Fico v kampani opakoval, že stabilní vláda by mohla vzniknout v případě, že její součástí bude Směr-SD a strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Ficova někdejšího stranického kolegy Petera Pellegriniho. Fico zároveň kritizoval Hlas-SD, který je podle sondáží třetí nejpopulárnější stranou. Vadilo mu, že strana nevyloučila povolební spolupráci s liberálními formacemi.
Populistické hnutí Republika, jehož hlavní představitelé vzešli z krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko, rovněž odmítlo vojenskou pomoc Ukrajině a chtělo by uspořádat referendum o vystoupení Slovenska z NATO.
Výpady vůči svému někdejšímu koaličnímu partnerovi a šéfovi liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richardu Sulíkovi v kampani nešetřil šéf nyní nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič. Ten dříve právě kvůli sporům se Sulíkem skončil ve funkci ministerského předsedy a pak také v křesle ministra financí. Matovič se rovněž dostal do potyčky s představiteli Směru-SD, když narušil jejich tiskovou konferenci. V kampani Matovič rovněž odmítl liberální návrhy PS, které prosazuje například zavedení institutu životních partnerství pro všechny páry.
Šéf PS Michal Šimečka, který je místopředsedou Evropského parlamentu, čelil výtkám, že nemá zkušenosti z vrcholné slovenské politiky. Šimečka naopak tvrdil, že jeho strana má dostatek odborníků a že někteří nynější slovenští politici nezanechali za sebou dobré výsledky. PS vsadilo spíše na umírněný způsob vedení kampaně bez výpadů vůči soupeřům.
K předčasným volbám na Slovensku přispěly hlavně spory Matoviče a Sulíka, které loni vyústily v odchod SaS z vládní koalice. Vláda tehdejšího Matovičova stranického kolegy Eduarda Hegera tak přišla o většinu v parlamentu, který pak kabinetu vyslovil nedůvěru. Poslanci se následně dohodli na vypsání nových voleb, které by v řádném termínu byly v únoru příštího roku. Letos v květnu pak Hegerovu vládu vystřídal kabinet odborníků v čele s ekonomem Ľudovítem Ódorem; v končícím volebním období sněmovny tak má Slovensko už třetí vládu. První kabinet, jehož předsedou byl Matovič, vydržel v úřadu pouze zhruba rok.
Ve třech z pěti průzkumů popularity politických stran a volebních modelů před sobotními parlamentními volbami skončili na prvním místě sociální demokraté nepatrným náskokem před proevropským a liberálním hnutím Progresivní Slovensko. V dalších dvou sondážích naopak neparlamentní PS těsně předstihlo Směr-SD. Vyplývá to z výsledků průzkumů, které zadala různá slovenská média a jejichž výsledky byly postupně zveřejněny v úterý a během středy.
