Na moře vyplula první čínská letadlová loď

Václav Viták
10. 8. 2011 12:57
Peking poslal první, ještě nehotovou letadlovou loď na testovací plavbu
První čínská letadlová loď v přístavu Ta-lien v severovýchodní provincii Liao-ning.
První čínská letadlová loď v přístavu Ta-lien v severovýchodní provincii Liao-ning. | Foto: Reuters

Peking - Na svou panenskou plavbu vyplula ve středu ráno z přístavu Ta-lien historicky první čínská letadlová loď.

I když jde zatím jen o test, Čína tak udělala další významný krok, aby splnila svůj dlouhodobý cíl a stala se dominantní silou ve vodách kolem Asie. Pomoci jí má právě vybudování skupiny vlastních letadlových lodí.

V přístavu Ta-lien se shromáždilo mnoho nadšenců i turistů, aby vyplutí první čínské letadlové lodi, která stále ještě nemá oficiální název, viděli na vlastní oči. Hustá mlha ale na místě snížila viditelnost na minimum.

Zatím není jasné, jak dlouho - stále ještě nehotové - vojenské plavidlo na moři zůstane.

Úřady v provincii Liao-ning, v níž se přístav Ta-lien nachází, však podle čínského serveru globaltimes.cn uzavřely v severním Žlutém moři od 10. do 14. srpna pro civilní lodě oblast širokou 13,25 a dlouhou 22 námořních mil.

 

Začátek nové etapy

První čínská letadlová loď měří na délku 303 metry. Jde o plavidlo ze sovětské éry, které však Kreml nikdy nedokončil.

Po rozpadu Sovětského svazu se stala jeho majitelem Ukrajina, která ho pak prodala Číně. Předtím z něj však demontovala veškerou výzbroj i motory a Pekingu dodala jen holý trup.

Čína podle agentury Reuters už ale staví další dvě letadlové lodě, tentokrát vlastní konstrukce. V co nejkratší době chce mít skupinu tří letadlových lodí i s veškerými potřebnými doprovodnými plavidly.

Peking v rámci mohutné modernizace námořních ozbrojených sil staví i nové ponorky, hladinová plavidla a vyvíjí také balistické střely určené k ničení letadlových lodí protivníka.

Experti uvádějí, že Čína zatím v úrovni své námořní a letecké výzbroje technologicky zaostává za USA, a to o dvacet let. Peking však za posledních pět let zvýšil výdaje na vojenské účely o 70 procent a v tomto trendu hodlá pokračovat.

Spojené státy i Japonsko naopak kvůli těžké hospodářské situaci vojenské rozpočty snižují.

Do deseti let?

V roce 2008 čínská válečná loď navštívila Japonsko, od té doby vztahy silně ochladly.
V roce 2008 čínská válečná loď navštívila Japonsko, od té doby vztahy silně ochladly. | Foto: Reuters

Peking se mezitím snaží uklidnit obavy, které čínská prudce rostoucí vojenská síla vyvolává. Mluvčí čínského ministerstva obrany Keng Jen-šeng ujistil, že povaha čínské vojenské politiky zůstane vždy "obranná".

Připomněl také, že čínské vojenské námořnictvo při patrolování v Adenském zálivu chrání před somálskými piráty zahraniční lodě stejně jako ty své.

Japonsko minulý týden zařadilo rostoucí námořní moc Číny a zvyšující se asertivitu čínské zahraniční politiky do seznamu potenciálních strategických hrozeb v Asii.

Všechny země v Indopacifiku sledují modernizaci čínských vojenských a námořních sil s nervozitou a přizpůsobují tomu svou obrannou politiku.

Čínský kontraadmirál ve výslužbě Jin Čuo však v čínské televizi mezinárodní obavy vyvolané vyplutím první čínské letadlové lodi na moře mírnil.

"Vybudování skupiny (tří) letadlových lodí bude trvat nejméně deset let," řekl s tím, že to bude "dlouhý a složitý úkol". Čína zatím nemá pro svou první letadlovou loď ani vyškolený personál ani piloty, kteří by dokázali přistávat na její palubě, ani letouny vhodné pro tento účel.

 

Právě se děje

Další zprávy