"Čína poprvé zanechala stopu na Marsu," uvedla agentura Nová Čína. Přistání na Marsu označila za důležitý krok v čínském vesmírném programu. Celému týmu pogratuloval a poděkoval čínský prezident Si Ťin-pching.
Robotické vozítko váží zhruba 240 kilogramů. Má šest kol a čtyři sluneční kolektory. Po povrchu Marsu se může pohybovat rychlostí 200 metrů za hodinu, napsala agentura DPA. Vozítko nejprve kvůli diagnostickým testům několik dní zůstane v přistávacím modulu, poté sjede po rampě a vydá se na průzkum planiny Utopia Planitia. Pokud vše půjde podle plánu, bude rover Zhurong, pojmenovaný podle čínského boha ohně, zkoumat okolí nejméně tři měsíce, uvedla DPA.
Průzkum se zaměří na povrch planety a na atmosféru a také na hledání známek života. S pomocí radaru bude pod povrchem pátrat po vodě a ledu, píše agentura Reuters.
There is certainly life on #Mars! We're the life of the party! #Zhurong #Tianwen1 #CNSA @CNSA_en pic.twitter.com/cC8pZVmyVt
— China National Space Administration (CNSA) (@CNSA_en) May 15, 2021
Číně se již dříve podařilo přistát na Měsíci, přistání na Marsu je ale technicky složitější. Pro vstup do atmosféry Marsu jsou nezbytné ochranné tepelné štíty, pro přistání brzdící rakety a také, na rozdíl od Měsíce, i padák, který zabrání příliš prudkému dopadu na povrch planety. Padák i rakety se musí použít v přesně určeném okamžiku, aby modul dosedl na předem vybraném místě.
Čínský modul vstoupil do atmosféry ve výšce 125 kilometrů a okamžiky, které následovaly, byly podle agentury Nová Čína "nejriskantnější fází celé mise". Nejprve se roztáhl padák o rozloze 200 metrů čtverečních, poté následoval zážeh brzdící rakety, která zpomalila rychlost téměř na nulu. Modul se chvíli vznášel asi 100 metrů nad povrchem Marsu, aby identifikoval překážky a samostatně našel místo přistání.
Nakonec bezpečně přistál na povrchu na všechny čtyři nohy, popisuje agentura AP. Po rozložení solárních panelů a antény trvalo dalších 17 minut, než zpráva o úspěšném přistání dorazila na 320 milionů kilometrů vzdálenou Zemi, uvedl Reuters.
V únoru na Marsu úspěšně přistál robotický průzkumník amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Spojené státy od roku 1976 uskutečnily devět úspěšných přistání na Marsu. Sovětský svaz na Marsu přistál v roce 1971, jeho mise však selhala, protože modul brzy po kontaktu s povrchem planety přestal vysílat informace, připomněla agentura AP. Okolo Marsu od února obíhá také sonda Amal (Naděje), kterou sem vyslaly Spojené arabské emiráty na průzkum atmosféry a klimatu.
Čína v poslední době uspěla i v jiných vesmírných projektech. Na konci dubna vypustila do kosmu základní modul své vlastní orbitální stanice nazvaný Tchien-che (Nebeská harmonie). Trosky nekontrolovaně sestupující čínské rakety, která modul vynesla, dopadly 9. května do Indického oceánu. Loni v prosinci kapsle čínské sondy dopravila na Zemi vzorky měsíční horniny.
