Na Marsu hrozí smrtelné nebezpečí, vzkazuje Curiosity

Petr Jemelka Petr Jemelka
6. 6. 2013 12:25
Sonda potvrdila obavy odborníků. Se současnou technikou lidé cestu na Mars nezvládnou
Osídlí lidé Mars? Současná technika na to nestačí.
Osídlí lidé Mars? Současná technika na to nestačí. | Foto: YouTube

Tucson - Cesta člověka na rudou planetu se měla - po přistání na Měsíci - stát dalším milníkem v dobývání vesmíru.

Analýza dat zaslaných na Zem sondou Curiosity ale teď udělala ambiciózním plánům lidstva čáru přes rozpočet. Potvrdilo se to, čeho se astronomové obávali.

Posádka kosmického plavidla by byla po cestě na Mars i během pobytu na jeho povrchu vystavena tak vysokým dávkám radiace, že by nejspíš onemocněla rakovinou.

Na základě míry ozáření Curiosity to spočítal tým vedený Rebeccou Williamsovou z Institutu planetární vědy v arizonském Tucsonu. Své závěry američtí badatelé publikovali v odborném magazínu Science.

"Dosud jsme měli jen počítačové modely. Teď máme skutečná data a víme, jaké dávce radiace by byli astronauti vystaveni," shrnul to Guenther Reitz z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku.

Astronauti by během cesty tam a zpět  absorbovali 0,66 sievertu, což je nepřijatelné. Za normálních okolností člověk za celý život absorbuje jen asi 0,2 sievertu.

Obrazem: první dny mise Curiosity na Marsu:

Chce to rychlejší raketu

"Neznamená to, že je cesta na Mars nemožná, bude to jen o hodně složitější," vysvětlil agentuře DPA spoluautor studie Robert Wimmer-Schweingruber. Intenzita vysokoenergetického kosmického záření se ale může lišit v závislosti na aktuálních podmínkách, přesněji řečeno na sluneční aktivitě.

První snímky z rudé planety: 

Sluneční erupce, jež by dávku radiace výrazně zvýšily, ale lidé zatím nedokážou s určitostí předvídat. Jediným možným řešením se tedy v současné době zdá podstatné snížení doby letu, tedy vyvinutí výkonnějších motorů.

Použití radiačních štítů z olova nebo jiných materiálů nepřichází v úvahu, protože by musely být příliš velké.

Radiace, které je tělo během života vystaveno, se sčítá a už u dnešních astronautů, kteří pobývají na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), zvyšuje riziko úmrtí na rakovinu až o pět procent. S určitým rizikem se budou muset smířit také astronauti cestující na Mars.

Na druhou stranu by však lidé při cestě na Mars podstoupili menší riziko než kuřáci, kteří si koledují o rakovinu plic.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Chemičku Deza z holdingu Agrofert znovu prověřuje Česká inspekce životního prostředí, píše server

Podle serveru iRozhlas unikly z areálu chemičky začátkem letošního roku do ovzduší neznámé látky. "A v okolí závodu byl podle místních obyvatel cítit několik hodin silný zápach. Deza jakékoliv pochybení odmítá," píše server.

Jméno chemičky se v médiích objevilo i ve spojitosti s otravou řeky Bečvy, kdy do ní podle České inspekce životního prostředí unikly kyanidy, které poškodily vodní biotop asi na 40 kilometrech toku od Valašského Meziříčí po Přerov. Do kafilerie tehdy odvezli rybáři více než 40 tun ryb.

Viníka ekologické havárie úřady zatím nenašly, Deník Referendum ale v listopadu napsal, že se v den otravy se v Deze, která patří do holdingu Agrofert, stala havárie. Podle deníku se incident stal v kaustifikační jednotce, odkud unikla směs látek. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka poté řekl ČTK, že šlo o provozní událost, která neměla charakter havárie a z podstaty nemohla být příčinou otravy.

Zdroj: Domácí , ČTK
Další zprávy