Jerevan - Havárie v japonské Fukušimě obrátila pozornost k dalším reaktorům, které stojí v seizmicky aktivních zónách a mohou se stát obětí zemětřesení.
Zřejmě nejvíce otazníků je kolem elektrárny Metsamor v Arménii. Leží jen třicet kilometrů od metropole Jerevanu a Arménie patří mezi státy s častými a hlavně silnými otřesy.
Zemětřesení v roce 1988 si vyžádalo 25 tisíc životů a na západě země jsou jeho stopy patrné dodnes. Mělo sílu 6,9 stupně Richterovy škály, Metsamor byl od epicentra vzdálen 74 kilometrů.
Arménští ekologičtí aktivisté tvrdí, že údolí, kde elektrárna stojí, je patrně nejhorším místem na světě, kde kdy jaderný reaktor stál.
"Oblast, ve které se Metsamor nachází, je jako rozbitý talíř. Je tam pět velkých tektonických zlomů. Z toho jeden se nachází zhruba půl kilometru od komplexu. Je to nejhorší místo pro postavení atomového reaktoru, jaké si vůbec můžete představit," řekl agentuře AFP Hakob Sanasarian, člen skupiny aktivistů Zelený svaz.
Objevují se také úvahy o tom, že elektrárna, postavená v roce 1976, nesplňuje současné bezpečnostní standardy. Jde o starší reaktor typu VVER-440/230, které se už dávno nevyrábějí nebo byly vyřazeny z provozu.
Premiér Tigran Sarkisjan přislíbil, že vláda provede zevrubnou kontrolu elektrárny a přizve i zahraniční experty.
Obavy se snaží zmírnit také Sergej Novikov, mluvčí ruské firmy Rosatom, která má podle smlouvy modernizovat a rozšířit Metsamor do roku 2016. Podle něj je elektrárna postavena tak, že vydrží i silné otřesy. Při její stavbě se prý se zemětřeseními počítalo.
Britský jaderný fyzik Frank Barnaby řekl rozhlasové stanici Rádio Svoboda, že vzhledem ke stáří a technickým parametrům nevěří tvrzením o bezpečnosti Metsamoru v případě zemětřesení srovnatelného s Japonskem.
Zemětřesení na severovýchodě Japonska 11. března mělo sílu 8,9 stupně Richterovy škály.
Po zemětřesení v roce 1988 byla elektrárna lehce poškozena a sovětské ministerstvo energetiky jí nařídilo na přechodnou dobu vypnout (Arménie byla tehdy součástí Sovětského svazu). Do provozu byla znovu uvedena až o sedm let později.
Dosavadní postoj k atomovým reaktorům už přehodnotilo Bulharsko. Vláda pozastavila na tři měsíce práce na stavbě elektrárny Belene u Dunaje, která se také nachází v seizmicky aktivním pásmu.
Průzkum veřejného mínění ukázal, že podpora jaderné energetiky mezi Bulhary po událostech ve Fukušimě silně poklesla. Pro výstavbu Belene je nyní jen 24 procent z nich. I zde nejaktivněji vystupuje proti Belene Strana zelených.
Dva tisícimegawattové reaktory měly společně postavit ruský Atomstrojexport a bulharská společnost NEK. Projekt měl být hotov v roce 2017.
