Moskva/Riga - Výsledky sobotního lotyšského referenda, ve kterém asi 74,8 procenta voličů odmítlo, aby se ruština stala druhým oficiálním jazykem této pobaltské země, podle Moskvy neodráží realitu.
Ruské ministerstvo zahraničí v neděli připomnělo, že několik stovek tisíc lidí nemohlo hlasovat.
"Výsledky referenda ani zdaleka neodrážejí skutečnou situaci, protože 319 tisíc osob bez státní příslušnosti nemělo právo se k věci vyjádřit, i když se v Lotyšsku narodili a dlouho v něm žijí," uvedlo ministerstvo zahraničí v Moskvě.
Lotyšsko získalo nezávislost po rozpadu SSSR v roce 1991. Ruští imigranti žijící v této zemi museli požádat o lotyšské státní občanství a absolvovat jazykový test, aby se nestali osobami bez státní příslušnosti.
Pro tisíce z nich byl test velmi obtížný. Platné občanství nemá zhruba 16 procent Lotyšů, kteří se přistěhovali před rozpadem SSSR.
Jazyková otázka je citlivá záležitost
Jazyková otázka a postavení sovětských přistěhovalců je v Lotyšsku dodnes citlivou politickou záležitostí. Podle agentur referendum rozpory ve společnosti zřejmě ještě prohloubí.
Starosta Rigy Nil Ušakov, šéf středolevého Centra shody, které hájí zájmy ruskojazyčné menšiny, v neděli podle agentury Ria Novosti slíbil, že i přes výsledky referenda bude dál bojovat za zájmy těchto litevských obyvatel.
"Pro iniciativu hlasovalo 273.347 lidí. Pro mě toto číslo představuje jasný úkol: bránit vaše zájmy až do konce," napsal primátor Rigy, kde podle statistiky z ledna 2011 žije 42,4 procenta etnických Lotyšů a 40,7 procenta etnických Rusů.
"Ne" se očekávalo
To, že hlasování skončí jasným "ne", se očekávalo. Lotyše k tomu, aby odmítli přijetí ruštiny, vyzvali v pátek nejdůležitější političtí představitelé země.
Ruskojazyčná menšina tvoří asi třetinu z 2,1 milionu obyvatel pobaltské země. Silná komunita lidí hovořících rusky je pozůstatkem sovětského období, kdy se pobaltské státy - a především Lotyšsko - staly cílem silné vlny ruských přistěhovalců.
Někteří její příslušníci mají za to, že jsou oběťmi diskriminace, a domnívají se, že kdyby byl ruštině přiznán status státního jazyka, mohl by se tento stav změnit.
