Lotyši odmítli ruštinu jako druhý oficiální jazyk

Aktuálně.cz ČTK Aktuálně.cz, ČTK
18. 2. 2012 23:15
Takový výsledek odborníci předpovídali
Foto: Aktuálně.cz

Riga - Lotyšští voliči odmítli v referendu drtivou většinou více než 78 procent hlasů přijetí ruštiny jako druhého oficiálního jazyka v zemi. S odvoláním na částečné výsledky hlasování o tom informovala ústřední volební komise. 

Po sečtení dvou třetin odevzdaných hlasů bylo 78,25 procenta voličů proti a 21,5 procenta pro. Celostátní volební účast dosáhla 69,23 procenta, v metropoli Rize byla 77procentní. V regionu Letgale s převážně ruskojazyčnými obyvateli u hranic s Ruskem a Běloruskem se referenda zúčastnilo 60 procent lidí.

"Je to otázka národní identity, což vysvětluje, proč většina lidí nepovažovala referendum za pouhou politickou hru a masívně se ho zúčastnila," komentoval situaci podle agentury AFP místní politický analytik z Lotyšské univerzity Ivars Ijabs.

Referendum iniciovala loňská petiční akce ruskojazyčné menšiny, když se během listopadu podařilo shromáždit téměř 190 tisíc podpisů.

K ruské národnosti se podle Lotyšského statistického úřadu hlásí 29,6 procenta ze dvou milionů obyvatel této Pobaltské země.

S ruštinou se v centru Rigy i mimo hlavní město lze setkat naprosto běžně. Známá slovíčka jsou slyšet jak na Centrálním tržišti, kde se prodavačky překřikují a snaží nalákat kolemjdoucí na „frúkty" nebo „kanféty", tak ve vlaku, když se vydáte na západní pobřeží.

V azbuce jsou nadepsané některé obchody, stejně tak řada plakátů láká na kulturní akce rusky a popisky v ruštině jsou také v muzeích. 

Že by se ruština dostala na úroveň lotyštiny, to už před plebiscitem považovali odporníci za vysoce nepravděpodobné - návrh by muselo podpořit nejméně 771 350 osob. To je čtyřikrát více než počet lidí, kteří se rozhodli pro samotné referendum.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 57 minutami

Německý ústavní soud odmítl stížnost rodičů, kteří nechtěli očkovat děti proti spalničkám

Německý ústavní soud ve čtvrtek zamítl podání několika rodičů proti povinnému očkování dětí proti spalničkám. Podle soudců je sice zásah do práv výrazný, je však ospravedlnitelný ochranou zdraví zranitelnějších osob, uvedla agentura DPA. Očkování proti spalničkám vyžadují v Německu jesle a školky.

Od března 2020 platí v Německu nařízení, že děti starší jednoho roku, které navštěvují jesle či jiná obdobná zařízení, musejí být očkované proti spalničkám. Výjimku mají pouze děti, které nemoc prodělaly, a děti, které se očkovat ze zdravotních důvodů nemohou. Rodiče musí splnění povinnost prokázat při zápisu. U dětí, které zařízení v době vydání nařízení již navštěvovaly, měli rodiče čas do konce letošního července, aby nechaly své dítě naočkovat. Za nesplnění povinnosti hrozí pokuta až 2500 eur (přes 61 tisíc korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy