Moldavští studenti zapálili parlament kvůli komunistům

Martin Novák Martin Novák
7. 4. 2009 17:06
Lidé protestují proti volebnímu vítězství vládnoucí strany. Nazastavila je ani vodní děla
Studenti přihazují uniformy do zapáleného vybavení parlamentu.
Studenti přihazují uniformy do zapáleného vybavení parlamentu. | Foto: Reuters

Kišiněv - Nedělní parlamentní volby v Moldavsku mají dramatickou dohru. Demonstrace zhruba deseti tisíc lidí proti vítězství komunistů přerostla v útok na budovu parlamentu a sídlo prezidenta.

Rozvášnění studenti pronikli policejním kordonem až do parlamentu. Okny v přízemí se dostali dovnitř, vyházeli nábytek ven a na hromadách jej zapálili. Údajně hořelo i uvnitř budovy.

Na straně policistů i protestujících jsou zranění.  

Další skupina pak vyrazila vstupní dveře do úřadu prezident a dostala se dovnitř. Nezastavila ji ani policejní vodní děla. Někteří lidé házeli do oken kanceláře kameny. Agentura Reuters uvádí, že demonstranti zůstávají v budově. Obsadili několik místností a zničili počítače.

Komunisté ve volbách získali padesát procent odevzdaných hlasů a obhájili tak jasné vítězství. Koalice tří opozičních stran dostala šestatřicet procent hlasů.

  

Opozice dnes oznámila, že bude žádat opakování voleb, protože nedělní hlasování provázely podvody. Tvrdí také, že státní televize a rozhlas silně "nadržovaly" vládnoucím komunistům.

Podle posledních zpráv se komunisté a opozice dohodly na přepočítání volebních výsledků. Oznámila to agentura RIA-Novosti.

"Volby se odehrály pod kontrolou komunistů, všechny podplatili. Za komunistů nemáme šanci na nějakou budoucnost, starají se jen o sebe," řekl agentuře Reuters student Alexej, který se zúčastnil demonstrace v centru Kišiněva.

Policisté odnášejí kolegu, trefeného kamenem při potyčce u prezidentské kanceláře.
Policisté odnášejí kolegu, trefeného kamenem při potyčce u prezidentské kanceláře. | Foto: Reuters

Zemědělská země, závislá na dovozu z jiných částí SSSR, se po rozpadu Sovětského svazu postupně propadla na pozici nejchudšího státu v Evropě. Průměrná mzda na konci loňského roku činila jen 240 dolarů, ještě méně než v Albánii. Více než čtvrtina dospělých Moldavanů ale pracuje v zahraničí.

Hospodářská krize tak zemi ohrožuje především tím, že moldavským dělníkům hrozí nucený návrat domů, kde jen rozšíří zástupy nezaměstnaných.

Od občanské války v roce 1992 zůstává od Moldavska oddělené území samozvané Podněsterské republiky, jejíž převážně ruské obyvatelstvo odmítlo žít v samostatném Moldavsku.

Rozhovory zatím nevedly k řešení. Ruský premiér Vladimir Putin před časem nabídl kompromis. Spočívá v připojení Podněstří  zpět k Moldavsku výměnou za to, že Kišiněv nebude usilovat o členství v Evropské unii a NATO.

 

 

Právě se děje

Další zprávy