Kišiněv - Moldavsko už dva roky nemá prezidenta, pouze dočasnou, zastupující hlavu státu. V pátek se to parlament pokusil změnit, ale neúspěšně.
Jediným kandidátem byl Marian Lupu, politik vládnoucí koalice Aliance pro evropskou integraci. O zvolení se ucházel už dvakrát, nepovedlo se mu to ani napotřetí.
Prezidenta volí parlament a podle ústavy je k tomu zapotřebí 61 hlasů. Avšak Aliance pro evropskou integraci jich má 59 a komunisté 42. Referendum o změně zákona bylo neplatné kvůli slabé účasti, takže situace zůstávala zablokovaná.
Tentokrát měl ale údajně Lupu zajištěnou podporu tří komunistických zákonodárců, takže si věřil. "Potřebný počet hlasů jsme získali, neptejte se kde," řekl agentuře IPN politik z vládní koalice Mihai Ghimpu.
Nicméně nestalo se tak, Lupu dostal znovu jen 59 hlasů.
Moldavsko je podle mnoha ukazatelů nejchudší evropskou zemí, už před časem na tomto nelichotivém postu vystřídalo Albánii.
Postsovětská republika, vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu, má oficiálně tři a půl milionu obyvatel, ale údajně až třetina jich pracuje v zahraničí. V Rusku i Evropské unii, včetně České republiky.
Oficiálně pracuje v ČR kolem deseti tisíc Moldavanů, ale ve skutečnosti je to pravděpodobně mnohem více.
Moldavský premiér Vlad Filat na konci listopadu jednal v Praze s premiérem Petrem Nečasem. Ten potvrdil, že Moldavsko patří nadále ke státům, kam Praha posílá rozvojovou pomoc.
Evropská unie na začátku příštího roku uzavře s Moldavskem dohodu o zóně volného obchodu. Kišiněv projevil zájem o členství v EU, ale to je zatím otázka velmi vzdálené budoucnosti.
V letech 2000 až 2009 vládla v Moldavsku komunistická strana, i když její politický program je spíše sociálnědemokratický. Po volbách v roce 2009 následovaly násilné protesty a nakonec opakované hlasování, které poslalo komunisty do opozice, a vládu sestavila Aliance pro evropskou integraci.
Moldavsku komplikuje život také nevyřešený problém s odtrženou Podněsterskou republikou, kterou po rozpadu SSSR vytvořili ve východní části země rusky hovořící separatisté.
Po válce v roce 1992, která si vyžádala přes 1500 životů, zůstává Podněstří nadále samostatné a ruská armáda tam udržuje malý kontingent. Rozhovory o znovusjednocení zatím nevedly k úspěchu, přestože Moskva podněsterské předáky tlačí k ústupkům.
