Port-au-Prince - Půl roku po ničivém zemětřesení na Haiti, které si vyžádalo čtvrt milionu lidských životů a napáchalo škody za mnoho miliard dolarů, se Mezinárodní měnový fond (MMF) rozhodl odpustit ostrovu jeho dluh.
Dvě stě šedesát osm milionů dolarů, které Haiti MMF dlužilo, je ostatně jen zlomkem z 9,9 miliard dolarů, jež země po zemětřesení dostala přislíbeny na březnové dárcovské konferenci v New Yorku. Více než pět miliard dolarů z této částky je splatných v příštích osmnácti měsících.
Bývalý americký prezident Bill Clinton, který je místopředsedou komise pro rekonstrukci Haiti, si ale nedávno stěžoval, že peníze do fondu vytvořeného za tímto účelem přicházejí příliš pomalu a brzdí obnovu ostrova.
Tu ale zpomaluje také vleklá korupce, která je jedním z velkých problémů Haiti. Odpůrci prezidenta Reného Prévala proto na čtvrtek svolali generální stávku. Chtějí si tak vynutit posunutí termínu konání prezidentských voleb naplánovaných na 28. listopadu a ustavení nové volební komise, protože ta stávající je podle jejich názoru zkorumpovaná.
Zároveň s odpuštěním dluhu se MMF rozhodl poskytnout ostrovu další půjčku ve výši šedesáti milionů dolarů, zatím s nulovým úrokem.
"Účelem programu není poskytnout prostředky pro rekonstrukci," upozornila v této souvislosti vedoucí mise fondu na Haiti Corinne Delechatová. "Má jen usnadnit čerpání pomoci."
Při zemětřesení s magnitudem 7 Richterovy stupnice a epicentrem nedaleko Port-au-Prince bylo 12. ledna zničeno na čtvrt milionu obytných domů a třicet tisíc staveb s komerčním využitím.
Tisíc nákladních automobilů denně
Zemětřesení bylo jedním z nejničivějších za posledních několik desítek let.
Podle odhadu rekonstrukčních týmů by bylo jen k odklizení trosek zapotřebí nasadit po dobu tří až pěti let tisícovku nákladních automobilů denně. K dispozici jsou ale jen tři stovky.
Úsilí o obnovu zničeného ostrova brzdí i fakt, že při zemětřesení zahynulo semnáct procent zaměstnanců státních úřadů. Administrativa prezidenta Prévala také nebyla až doposud schopna jasně definovat priority prací a na katastrofu po dlouhé týdny reagovala jen velmi liknavě.
Z půldruhého milionu osob, které při otřesech půdy přišly o střechu nad hlavou, obdrželo až doposud adekvátní bydlení jen třicet tisíc. Zbytek živoří v provizorních přístřešcích a stanech.
V souvislosti s rekonstrukčními pracemi předpověděl MMF, že růst hrubého domácího produktu by měl pro fiskální rok 2011-12 činit devět procent, po nějakém boomu však zatím na ostrově není ani památky.
Falešní vymahači dluhu
Francouzské ministerstvo zahraničí začalo před několika dny pátrat autorech webové stránky, na které se tvrdí, že se Paříž rozhodla Haiti zaplatit 22 miliard dolarů v souvislosti s 90 miliony franků ve zlatě, které ostrov musel zaplatit po nabytí nezávislosti.
Ministerstvo již oznámilo, že uvedená suma nemůže být Haiti v žádném případě vrácena a poukázalo na skutečnost, že Francie odpustila ostrovu dluh ve výši 70 milionů dolarů a dalších 350 milionů poskytla své bývalé kolonii jako humanitární pomoc.
Spojené státy se ukázaly být v tomto ohledu mnohem štědřejší.
Vláda v Port-au-Prince od Washingtonu obdržela více než miliardu USD okamžité pomoci. V Kongresu navíc leží návrh prezidenta Baracka Obamy, aby USA poskytly ostrovu dalších 1,6 miliardy dolarů.
Haiti vyhlásilo nezávislost v roce 1804 jako druhá země na americkém kontinentu. Předcházely tomu dvě povstání černošských otroků vedených v roce 1791 Toussaintem Louverturem a o deset let později Jean-Jacquesem Dessalinesem.
V roce 1957 se na ostrově chopil moci Francois Duvalier zvaný Papa Doc, který zde nastolil diktaturu. Autoritativně vládl i jeho syn Jean-Claude, zvaný Baby Doc. Ten byl přinucen odejít do exilu v roce 1986. Demokratické poměry byly na Haiti nastoleny až díky intervenci USA o osm let později.
