"Připravujeme se na to, že podpis se uskuteční 29. února," uvedl ministr zahraničí USA Mike Pompeo. Dodal, že po podpisu by měly následovat vnitroafghánské rozhovory o nastolení trvalého klidu zbraní. Podmínkou podepsání dohody ale je, aby mu předcházel pokles násilí v Afghánistánu.
Spojené státy v roce 2001 v odvetě za teroristické útoky na New York a Washington svrhly v Afghánistánu vládu Tálibánu. Ta poskytovala útočiště teroristické organizaci Al-Káida, jež stála za útoky z 11. září 2001.
"Obě strany teď vytvoří vhodnou bezpečnostní situaci před podpisem dohody," uvedl mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid. Období "sníženého násilí" má podle něj začít platit od půlnoci místního času. Afghánský prezident Ašraf Ghaní to později potvrdil, když řekl, že omezení násilí se týká afghánských vojáků, členů mezinárodních sil a bojovníků Tálibánu a platit začne o půlnoci místního času (20:30 SEČ).
Vedení Tálibánu vydalo písemné instrukce, které dostali k dispozici novináři. Je v nich výzva, aby se všichni bojovníci hnutí stáhli do defenzivy a nepřemisťovali se do oblastí, jež má pod kontrolou afghánská vláda a mezinárodní síly.
Mluvčí Mudžáhid řekl, že později budou vydány pokyny k tomu, jak má situace vypadat po podpisu dohody. Podle Mudžáhida se obě strany dohodnou i na propuštění vězňů. Zástupce Tálibánu v Dauhá řekl, že omezení násilní nelze nazývat příměřím.
"Všechny zúčastněné strany mají právo na sebeobranu, ale po sedm dní nebudou žádné útoky na pozice těch druhých," citovala tento zdroj agentura Reuters. Afghánská armáda bude nadále bojovat proti oddílům takzvaného Islámského státu (IS), řekl mluvčí tamní vlády. Dodal, že vojáci připraví odvetu za jakoukoli útočnou akci Tálibánu.
Za USA podle ministerstva zahraničí dohodou v Dauhá podepíše Zalmay Khalilzad, který vedl americké vyjednávače. Za Tálibán pak jeho zástupci, uvedl Reuters. Vyjednávači obou stran se scházeli v Dauhá od roku 2018, přičemž v Afghánistánu pokračovaly boje a Tálibán rozšiřoval sféru svého vlivu.
Je to první krok pro stažení zahraničních vojáků
Zprávy, že USA a Tálibán se dohodly na týdenním klidu zbraní, se objevily již dříve.
Dosažení dohody by mohlo být prvním krokem ke stažení části z asi 13 000 amerických vojáků působících v Afghánistánu. Podle stanice CNN se počítá s tím, že v první fázi by se kontingent zúžil na 8600 vojáků. Stalo by se tak 18 let po invazi koaličních vojsk.
V Afghánistánu je nyní zhruba 20 000 zahraničních vojáků, kteří jsou součástí mise NATO a z nichž většina jsou Američané. Podílejí se na výcviku afghánských sil a někteří Američané jsou nasazováni do protiteroristických operací. V Afghánistánu působí i čeští vojáci.
Generální tajemník NATO Stoltenberg ohlášení podpisu dohody uvítal jako začátek cesty k trvalému míru. "Raduji se z dnešní zprávy, že byla uzavřena dohoda o významném zmírnění násilí v Afghánistánu. Jde o zásadní zkoušku odhodlání a schopnosti Tálibánu omezit násilnosti a přispět k míru. Mohlo by to otevřít cestu k jednání mezi Afghánci, k trvalému míru a k záruce, že země se už nikdy nestane útočištěm teroristů," sdělil Stoltenberg v prohlášení.
Zvláštní zmocněnec ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov řekl, že podpis dohody bude "významným krokem v mírovém procesu v Afghánistánu". Kabulov doufá, že afghánská politická krize způsobená zpochybňováním volebního vítězství prezidenta Ghaního podpis dohody neohrozí.
"Skutečná práce začne až potom," citovala Kabulova agentura RIA Novosti. Na otázku, zda bude přítomen podpisu, řekl, že ano, pokud Rusko dostane oficiální pozvánku.
