Bělehrad - Obhajoba bývalého vojenského velitele bosenských Srbů Ratka Mladiče podala žádost o vytvoření speciální lékařské komise, která by měla posoudit jeho "alarmující" zdravotní stav.
V Bělehradě to řekl Mladičův obhájce Miloš Šaljič. Potvrdil zároveň, že odvolání proti rozhodnutí vydat generála před mezinárodní soud v Haagu podá odpoledne s cílem akt vydání co nejvíc zdržet.
"Mladičův zdravotní stav je alarmující, hrozí nebezpečí, že se počátku soudního procesu nedožije," řekl obhájce podle listu Blic.
Podle exgenerálova syna Darka trpí následky srdečního infarktu a mozkové mrtvice, má oslabenou pravou polovinu těla, vysoký tlak, anginu pectoris a není schopen vnímat řeč ani ji zřetelně formulovat.
Obhájce Šaljič rovněž poukázal na žalostný psychický stav zadrženého, který se prý obírá morbidními myšlenkami a představami. Mladič například požaduje, aby ho zavedli k hrobu jeho zemřelé dcery Anny. Pokud by úřady žádosti nevyhověly, trvá na tom, aby byla rakev s jejími pozůstatky vykopána a přivezena k němu do vazby.
Tým lékařů ale tvrdí, že Mladičovy choroby jsou spíš chronické než akutní a při podávání náležitých léků nebrání jeho převozu ani dalšímu vyšetřování. Podle mluvčího srbského žalobce pro válečné zločiny Bruna Vekariče trpí devětašedesátiletý Mladič zdravotními problémy, které jsou obvyklé pro člověka jeho věku - tím spíš, že bývalý generál o svůj zdravotní stav na útěku nedbal.
O odvolání se rozhodne nejdéle do čtyř dnů
Šaljič potvrdil, že během odpoledne podá odvolání proti rozhodnutí předat Mladiče Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) do Haagu. "Udělám to až odpoledne, abych aspoň trochu vydání oddálil a aby Mladič nemusel odjet do Haagu okamžitě," řekl obhájce novinářům.
"Všechno je teď v rukou soudu. Bojím se ale, že ani tak nezáleží na soudu jako na těch, kdo se prostě rozhodli udělat zázrak a označit Mladiče za schopného procesu."
Proces vydání Mladiče do Haagu může trvat nejméně dva a nejdéle čtyři dny, řekl v pondělí bělehradské rozhlasové a televizní stanici B-92 Slobodan Homen, státní tajemník na ministerstvu spravedlnosti.
Když podle jeho slov soud v pondělí nedostane odvolání do 17:00 SELČ, bude čekat ještě 24 hodin pro případ, že bylo sice včas podáno či odesláno, ale doručení bylo možné až další den.
Homen dodal, že chápe postoj Mladičova advokáta a jeho rodiny a jejich poukazování na špatný zdravotní stav zadrženého. "Ale jeho zdravotní stav neposuzoval jeden lékař, nýbrž celé konzilium. To je fakt, všechno ostatní je marketing," řekl.
Srbské úřady se prý velmi zajímají o to, kde se Mladič celých 15 let skrýval, protože stát na pátrání po něm utratil až dvě miliardy eur.
V Haagu panuje ohledně termínu vydání nejistota. Mluvčí ICTY Nerma Jelačičová prohlásila, že má vážné pochyby o tom, že by Mladič byl soudním orgánům předán už během pondělí. "Čekáme na zprávy srbských úřadů," uvedla.
Prozatímní předseda ICTY Mehmet Güney v neděli prohlásil, že haagský tribunál očekává Mladiče dnes, nebo v úterý. Dodal ale, že srbské úřady žádný konkrétní termín neoznámily.
Při protestech zadrženy desítky lidí
Bělehradské ministerstvo vnitra oznámilo, že při nedělních protestech proti zadržení Mladiče a snaze pohnat ho před mezinárodní soud bylo v centru Bělehradu zraněno 43 lidí a zadrženo 180. Nacionalistická Srbská radikální strana, která protest zorganizovala, se od násilnosti distancovala.
Podle soudců v Haagu by proces s Mladičem mohl trvat osmnáct měsíců až dva roky v závislosti na problémech s přenosem dokumentů ze Srbska a s ověřováním důkazního materiálu. Obžaloba bude stavět zejména na důkazech o Mladičově podílu na masakru v enklávě Srebrenica, při kterém bylo v červenci 1995 zabito přibližně 8000 bosenských muslimů.
Sám Mladič ale odpovědnost za masakr ve Srebrenici odmítá a tvrdí, že vše se dělo za jeho zády. Mladičův syn Darko bělehradským médiím řekl, že jeho otec se naopak snažil zachránit ženy a děti ze Srebrenice a chtěl zajistit evakuaci zraněných.
V okolí města bylo zpočátku nalezeno jen 500 těl obětí, další masové hroby se našly až s využitím leteckých snímků. Celkem bylo podle Rueze nalezeno 28 hrobů, z nichž některé byly zaminovány. Dosud bylo s využitím testů DNA identifikováno 6500 obětí.
