Mladí Američané vzhlížejí k Číně. Evropa ztrácí lesk

Zahraničí Radim Klekner Zahraničí, Radim Klekner
19. 9. 2011 5:30
Z někdejšího ideologického nepřítele se v USA stal obchodní partner a věřitel
Velký kormidelník by se nestačil divit, také tohle je soudobá Čína.
Velký kormidelník by se nestačil divit, také tohle je soudobá Čína. | Foto: Isifa/Thinkstock

Washington - Časy, kdy komunistická Čína ideologicky děsila Ameriku, jsou nenávratně pryč. Rudý kapitalismus, který ekonomicky válcuje vše, co mu stojí v cestě, a nabízí se též jako gigantická úvěrová banka, si ve Spojených státech začíná dobývat respekt.

A to tam, kde by to nikdo nečekal. Mezi mladou generací.

Hovoří pro to alespoň výsledky průzkumu Marshallovy nadace, institutu zabývajícího se transatlantickými vztahy. Podle něj je pro 51 procent mladých Američanů Čína důležitějším obchodním partnerem než Evropa.

V Asii všeobecně pak spatřují tři čtvrtiny příslušníků věkové kategorie 18 až 24 let oblast, jež je pro USA ze všech nejdůležitější. Stejného názoru je necelá polovina respondentů mezi 45 a 54 lety.

Třiašedesát procent Američanů všech věkových skupin zároveň vidí v někdejší Říši středu, která objemem hrubého domácího produktu předstihla Německo i Japonsko a pomalu dohání i USA, velmi vážnou hospodářskou hrozbu.

Především díky dumpingovým mzdám, schopným přitáhnout západní investory a zničit ve Spojených státech a Evropě miliony pracovních míst. A také nejistotě panující nad tím, jakým směrem se země s 1,4 miliardy obyvatel v nejbližších letech pohne.

Také z toho důvodu většina účastníků průzkumu chápe Evropu i nadále jako nejdůležitějšího strategického spojence USA.

Někdejší Říše středu vzbuzuje respekt i obavy.
Někdejší Říše středu vzbuzuje respekt i obavy. | Foto: Isifa/Thinkstock

Jsme tržní ekonomika

Čína dnes díky své hospodářské síle rozhoduje ve světě o všem, i když si to Amerika a její spojenci nechtějí přiznat. Kromě toho, že je hlavním věřitelem USA, stává se také pomalu, ale jistě největším světovým investorem pronikajícím velmi dravě do Afriky, stejně jako do Jižní Ameriky.

V současnosti má Čína k dispozici devizové rezervy v hodnotě 3,2 bilionu dolarů. Čtvrtinu této sumy již investovala do evropských cenných papírů, z větší části do státních dluhopisů, alespoň podle bruselského Centra studií o evropské politice (CEPS). 

Peking přitom Evropě nemůže odpustit, že Čínu stále oficiálně neuznala za tržní hospodářství. Kýženého průlomu má být dosaženo na nejbližším euro-čínském summitu, který se 25. října koná ve městě Tchien-ťinu. 

Premiér Wen Ťie-pao se teď snaží získat lepší přístup také na americké finanční trhy a požaduje po USA, aby se více otevřely čínským investorům a na druhé straně umožnily snadnější vývoz nejmodernějších amerických technologií.

Až doposud se tomu Američané bránili v obavách z krádeže duševního vlastnictví a kopírování výrobků "Made in USA", k němuž se čínští výrobci v minulosti uchylovali.

 

Právě se děje

Další zprávy