Libérie - Světový fotbal zasáhla aféra, která má blízko k obchodu s lidmi.
Příslib tréninku v profesionálním laoskému týmu Champasak United přiměl k cestě přes oceán 23 mladých fotbalistů ze západu Afriky. Chlapce však na místě donutili podepsat několikaleté smlouvy - a pak nechali žít v otřesných podmínkách.
Na případ upozornila britská stanice BBC.
Většina mladíků už je zpátky doma, šest z nich však v asijském státě Laos zůstává.
Celou situaci už řeší FIFA. "Kontaktovali jsme několik členů asociace, abychom mohli situaci vyhodnotit a chlapce zachránit," řekl její mluvčí.
Champasak United chtěl zřejmě v budoucnu na prodeji afrických hráčů vydělat. Klub z jižního města Pakse, který hraje v Laosu nejvyšší ligu, ale jakoukoliv vinu odmítá.
FIFA přitom přesun nezletilých hráčů do zahraničních klubů či akademií až na výjimky zakazuje.
Třicet lidí v místnosti
Čtrnáctiletý fotbalista z Libérie Kesselly Kamara, který skóroval ve všech ligových zápasech, BBC řekl, že byl v Laosu donucen podepsat šestiletý kontrakt. Smlouva mu slibovala plat a ubytování.
Kamarovi však nikdy nikdo nezaplatil. Navíc musel spát na zemi, spolu s dalšími hráči z Afriky. "Bylo to strašné, v jedné místnosti přece nemůže spát třicet lidí," popsal Kamara po návratu domů.
Fotbalisté z Afriky cestovali do Laosu, aby navštěvovali africko-asijskou fotbalovou akademii Champasaku IDSEA. Přijížděli na pozvání bývalého liberijského reprezentanta Alexa Karma, který v té době klub vedl.
"Je to fiktivní akademie, kterou nikdo legálně nezaložil," vysvětlil liberijský novinář a propagátor sportu Wleh Bedell, který skupinu v únoru do Laosu vedl. "Je to 'akademie', která nemá žádné trenéry ani doktory. Karmo zastával pozici kouče, obchodního manažera, zkrátka dělal úplně všechno. Bylo to absurdní," citovala ho BBC.
Jako za občanské války
Na nátlak ze strany FIFA i Světové hráčské asociace (FIFPro) nakonec klub Champasak Kamaru a dalších 16 mladíků pustil.
Šestice, která v Laosu zůstává společně s osmi dospělými hráči z Afriky, žije podle Bedella v podmínkách, které lze popsat jako "ohavné" a "odsouzeníhodné". Již pět měsíců spí na tenkých matracích v obrovské místnosti, s okny bez výplně a s dveřmi bez zámku.
"Usínání je velmi složité, protože musíte pořád přemýšlet o svém životě," popsal Kamara své zážitky z akademie.
"To místo musí v hráčích vyvolávat vzpomínky na doby, kdy byla v Libérii občanská válka a krize. Lidé tenkrát opouštěli své domovy a žili v halách nebo na jiných provizorních místech," myslí si Bedell.
Chlapci navíc podle BBC nemají možnost se svobodně pohybovat. Rázem by se z nich totiž stali nelegální imigranti.
Už měsíc po příjezdu jim vypršela víza. Doufají tedy alespoň, že získají pracovní povolení. Vzhledem k tomu, že jsou nezletilí, je to však velmi nepravděpodobné.
Funkcionáři z FIFPro se domnívají, že případ je pouze špičkou ledovce. Neziskové organizace uvádějí, že ze západu Afriky odjíždí každoročně až 15 tisíc mladých fotbalistů hledat své štěstí v zahraničních fotbalových klubech.
